75. summit NATO

Agentura Reuters informuje o vývoji v těchto dnech ve Washingtonu a poskytuje náhled na konečnou dohodnutou deklaraci. Klíčové body, které odhaluje, jsou:

—Generální tajemník Jens Stoltenberg z organizace Atlantic tvrdí, že bude dohodnut „podstatný“ balíček pomoci pro ukrajinský režim.

—Konfrontace s Ruskou federací ohledně ozbrojeného konfliktu na Ukrajině stojí v čele programu summitu.

—Předchozí asertivní jazyk o úloze Čínské lidové republiky je posílen.

—Spojené státy začnou v Německu rozmisťovat rakety delšího doletu v roce 2026.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci před summitem 5. července uvedl, že: „Náš summit bude příležitostí oslavit 75 let nejúspěšnější aliance v historii. Ale víc než slavit budeme dělat rozhodná rozhodnutí.“

O Ukrajině uvedl: „NATO bude zodpovědné za koordinaci a poskytování většiny mezinárodní bezpečnostní pomoci. S velením vedeným tříhvězdičkovým generálem a asi 700 vojáky pracujícími v velitelství NATO v Německu a v logistických uzlech ve východní části Aliance.

Stoltenberg v eseji „Co znamená NATO pro svět“ pro časopis Foreign Affairs neskrývá, že budoucí orientací Aliance je lépe se připravit na trvalou konkurenci s Čínou, snížit škodlivé závislosti a zvýšit ochranu své kritické infrastruktury, materiálů strategické a dodavatelské řetězce. Jeho argument: „Bezpečnost už není regionální, ale globální problém“, „Bezpečnost Evropy ovlivňuje Asii a bezpečnost Asie ovlivňuje Evropu“ a dodává: „Rusko by nebylo schopno tuto válku udržet bez podpory svých „autoritářských“ přátel v Asii“ a konkrétně jmenuje Čínu spolu s Íránem a Severní Koreou.

V tomto smyslu NATO posiluje spolupráci v sousedních zemích Číny. Na summitu NATO, tzv. AP4, jsou již potřetí přítomni jeho indo-pacifičtí partneři: Austrálie, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Korea, se kterými se hodlají dohodnout na různých projektech, které pokrývají oblasti jako kybernetická bezpečnost, dezinformace, umělá inteligence, stejně jako nové technologie a obranný průmysl.

Udržujte jej a neměňte jej. Klíčové body Deklarace

Návrh Deklarace , kterou musí odsouhlasit všechny státy NATO, říká, že Aliance bude nadále podporovat Ukrajinu „na její nezvratné cestě k plné euroatlantické integraci, včetně členství v NATO “.

Návrh prohlášení připravený pro schůzku naznačuje, že spojenci mají v úmyslu poskytnout Ukrajině v příštím roce finanční prostředky na vojenskou pomoc ve výši nejméně 40 miliard eur.

Návrh posiluje předchozí jazyk NATO o Číně, nazývá ji „rozhodujícím činitelem“ ruského válečného úsilí na Ukrajině a říká, že Peking nadále představuje systémové výzvy pro euroatlantickou bezpečnost.

Stoltenberg řekl novinářům, že doufá, že se spojenci dohodnou na „podstatném“ balíčku, který bude zahrnovat nové velení NATO pro Ukrajinu, které bude poskytovat bezpečnostní pomoc a výcvik, a dlouhodobý závazek pokračovat a udržovat podporu pro Kyjev.

Podle něj budou následovat další oznámení o okamžité vojenské podpoře, včetně protivzdušné obrany a opatření k zajištění plné interoperability mezi ukrajinskými silami a silami NATO. Členové NATO již oznámili dodávku pěti dalších systémů Patriot a dalších strategických systémů protivzdušné obrany na pomoc Ukrajině.

Letos 9. července poradce Spojených států pro národní bezpečnost Jake Sullivan oznámil, že NATO představí plán na posílení životně důležité protivzdušné obrany Ukrajiny a rozvoj její vzdušné síly pomocí dodávek stíhaček F-16.

„[V nadcházejících dnech] také učiníme oznámení, která představí, jak plánujeme posílit životně důležitou protivzdušnou obranu Ukrajiny a rozvíjet její vzdušnou sílu prostřednictvím dodávek F-16 [stíhacích letadel],“ uvedl úředník během akce organizované Komorou Obchod severoamerické země. Také, že Atlantická aliance oznámí čtyři společné projekty se zeměmi v indicko-pacifické oblasti, z nichž jeden je spojen s Ukrajinou.

Předloha také znovu potvrzuje, že NATO „bude schopno poskytnout Ukrajině pozvání, aby se připojila k alianci, když spojenci budou souhlasit a budou splněny podmínky“.

Členské země NATO musí být připraveny na „dlouhou válku“, prohlásila toto úterý náměstkyně ministra obrany USA Kathleen Hicksová . Vyzval členy Aliance, aby urychlili růst své „průmyslové kapacity a výroby kolektivní obrany“. Výroba je odstrašení. Kromě „rychlejšího a zodpovědnějšího přijímání nových technologií tam, kde mohou poskytnout přidanou vojenskou hodnotu“, jako jsou biotechnologie, řekl během svého projevu.

Rozmístění raket

USA začnou v Německu v roce 2026 rozmisťovat rakety delšího doletu, oznámily obě země na úterním setkání aliance NATO, nejsilnější americké zbraně, které byly na evropském kontinentu umístěny od studené války. Ve společném americko-německém prohlášení se uvádí, že „epizodická nasazení“ byla přípravou na dlouhodobé rozmístění schopností v Evropě, které by zahrnovaly SM-6, Tomahawk a vyvíjené hypersonické zbraně s delším dosahem. Takové opatření by bylo zakázáno podle Smlouvy o jaderných silách středního doletu podepsané mezi USA a SSSR v roce 1987, ale USA formálně pozastavily smlouvu 1. února 2019 a Ruská federace tak učinila den následující v reakci na to. ke stažení. USA od smlouvy formálně odstoupily 2. srpna 2019.

Lídři účastnící se summitu

Keir Starmer – Nový britský premiér se ve své první mezinárodní intervenci pokusí zviditelnit Británii na mezinárodní scéně v naději, že svou velkou většinu v parlamentu využije jako znamení, že jeho vláda je stabilním partnerem. Před účastí na summitu prohlásil, že splní svůj předvolební závazek zachovat pozici předchozí konzervativní vlády vůči Ukrajině a nadále podporovat kyjevský režim. "V rámci našich fiskálních pravidel jsem zavázán k oněm 2,5 %, ale tato strategická revize musí být na prvním místě," prohlásil.

Emmanuel Macron – Devalvovaný francouzský prezident bude ve Washingtonu několik dní poté, co v předčasných volbách ztratil velkou část své politické moci. Francie čelí chaotickému Národnímu shromáždění bez většiny.

Ulf Kristersson – Švédský premiér řekl, že jeho země plně podporuje myšlenku, že budoucnost Ukrajiny spočívá v NATO.

Justin Trudeau – Kanadská vláda vyčlenila další miliardy na armádu, aby do roku 2030 zvýšila vojenské výdaje z 1,4 % HDP na 1,76 %.

Yoon Suk Yeol – jihokorejský prezident, který prosazoval užší bezpečnostní vazby s Evropou a dalšími spojenci USA, aby odradil severokorejské jaderné a raketové hrozby, plánuje diskutovat o hrozbě, kterou Pchjongjang pro Evropu představuje, prohloubením vojenských vazeb s Ruskem.

Zahrajte si dvě barvy

Zatímco se Biden snaží získat domácí podporu od aliančních partnerů, několik vysoce postavených evropských představitelů si hraje s jiným balíčkem a setkává se s Keithem Kellogem , nejvyšším zahraničním poradcem Donalda Trumpa. Evropští představitelé jsou hladoví po jakýchkoli informacích, které mohou získat o Trumpově zahraniční politice, pokud by ve volbách 5. listopadu porazil demokratického prezidenta Joea Bidena. V posledních měsících se zahraniční diplomaté pravidelně setkávali s představiteli bývalé Trumpovy administrativy.

Zdroj: https://mundoobrero.es/2024/07/12/75a-cumbre-de-la-otan/