Bylo a už není (k 100. výročí vzniku Československa)

Slované svobodně vydechnou
díky pánové Masaryku, Beneši, Štefániku
díky legionáři, bez vás by to nešlo
Máme svou vlastní zemi a slavíme mohutně
jásot, kokardy, prapor na praporu
Němci ihned zkoušejí trhat čerstvou republiku
ne, ještě to nepůjde, ale budou to zkoušet zas a znovu
Slavnost pominula, začaly všední dny
politické šarvátky, aféry a bída prostého lidu
mnohé se dá vydržet, když vládneme si sami
jenže krom jiných i děti mají hlad
žalující pohled na otrhané dítky, válečné invalidy (za službu vlasti se údajně
neplatí…), nezaměstnané
udřené ruce žen za sklepní byt, skromnou stravu
jiní přežívají přímo ve skalách hlavního města
Fabrikanti, bankéři, pánové v Parlamentu v teple si s plným panděrem hoví
přemítají, jak ještě víc naplnit konta svá (co nám to jen připomíná?)
Horníci, hutníci, kameníci v sebeobraně vyhlašují stávky
Četnické kulky jako řešení krize?
Vcelku běžná situace v buržoazní republice!
Hospodářská krize, Hitler a jeho pátá kolona
se skonem Prezidenta Osvoboditele odchází zvolna první republika
Mnichov a ZRADA,
hodili nás přes palubu
prý pro záchranu míru pro tuto dobu
některé národy holt mají smůlu na idioty ve svém čele
hrdý Albion páchne zradou dvojího metru pokrytecké morálky
sladká Francie jakbysmet
Evropa na cestě do tunelu
Poláci vzdorují jen chvíli
starý kontinent, tedy i nás, zachrání až proklínaný Stalin

 

Jen co porazí Rudá armáda obludnou bestii, je tu nová válka
tentokrát studená, méně viditelná, neméně zákeřná
Otcové, dědové naši po válce rozhodli
budovat poctivě lidově demokratickou republiku
po té první se málokomu zastesklo
Tvoříme jednotné odbory, sjednocujeme tělovýchovu
Proradná panská jednota ještě zkouší vyvolat krizi
odpovědnost hodí na nemocného Beneše
ten však není sebevrahem a proti lidu nepůjde
stejně tak koná Masarykův syn i armáda
Dvouletka, první dělnický prezident, pětiletka
však poražená reakce to nevzdá bez boje
útočí zákeřně ze zálohy
To nelze řešit domluvou přísnou
už vůbec ne v rukavičkách
v soukolí justice končí i nevinní
každá doba má vítěze a poražené
Do strany dělníků proniká škodná
by udeřila, až nadejde její čas
Se třetím dělnickým prezidentem přicházejí rehabilitace
nová vlna ve filmu i celé kultuře
vzhlížení k falešnému pozlátku Západu
Není vše zlato, co se třpytí
ani plné kvelby zboží na úvěr
Jsme stále průmyslovou velmocí
a nyní i zemědělskou
Zasévaná pochybnost o správné cestě nese své trpké plody
po dvacetiletí vývoje přichází obvykle krize
Ještě že v Srpnu 68 na Hradě Pražském
co hlava státu voják zkušený
Chcete snad rozpoutat válku v ulicích?
Dejte s tím pokoj!
Viděl jsem potoky krve a hromady mrtvol!
Zachtělo by se Vám opakovat kontrarevoluční Budapešť 1956?
Jistým kruhům pobírajícím jidášských žold jistě ano
většina hrozivý hazard rozhodně odmítá
Čeká nás práce a zase práce
rodí se nové ratolesti, jejich rodiče potřebují bydlet,
chtějí normálně žít

Společnost třeba znovu stabilizovat
dát věcem pevný řád, vyhodnotit chyby
Některým stačí pro život porazit Sověty v hokeji
jiní upřednostňují vyšší cíl
smysluplný život, nasazení i pro druhé, mír
a ještě jiní raději čučet do výlohy Tuzexu nebo melouchařit
brblat u piva, ale v máji do průvodu pravidelně chodit
Na Hrad usedá první Slovák
prý prezident zapomnění
čas ukázal, že zapomenutí patří jiným
Na svět přicházejí Husákovy děti
chystáme další Spartakiádu a otevíráme dráhu podzemní
chodíme na Matějskou i dálkové pochody
držíme knižní čtvrtky a taky svátky slavné v měsíci šeříků
plníme odznaky zdatnosti, soutěžíme o Partyzánský samopal
vyměňujeme céčka, samolepky se Sandokanem
organizujeme žňové hlídky i pionýrské tábory
v akcích Z modernizujeme venkov
Národ houbařů a chatařů, jehož výrobky zná celý svět
značka Made in Czechoslovakia zní právem hrdě
Zdánlivě poklidně běží vše dál
k nové pětiletce, nové Spartakiádě
dalším světovým i olympijským medailím
rekordním výkonům ve výrobě, těžbě, sklizni
kapitalistická cizina jezdí pro inspiraci do Slušovic
Pod povrchem bublá nespokojenost
dělník ze Žďasu se čílí – „40 let po válce neseženu barevnou televizi“
další přitakají – „peněz vcelku dost, ale není za co je utratit“
Doba veksláků, všemocných pinglů, taxikářů, zelinářů, šmelinářů
i v socialismu vzniká vrstva milionářů
Sice nepočetná, avšak dostatečná k inspiraci mladým
sílí generace, co nezažily prvorepublikovou nouzi
ani poválečné budování
Nabubřelí držitelé funkcí vládnou dál jménem dělného lidu
ten věřit přestává prázdným slovům
neboť dělník není slep ani hluch
Krátce před dvanáctou zaznívají signály k ostražitosti
Fidel na Kubě mezi prvními falešné proroky poznává a varuje
v Kremlu se usadil antikomunista
Otec perestrojky za zlaťáky pokálí dílo generací
Gorby miláčkem Západu
Železná lady jásá – s tím člověkem lze dělat skvělé kšefty
Nobelova cena už je připravena
Během pár týdnů podzimních nastává totální kapitulace
Práce ustupuje na všech frontách kapitálu
Nikoliv na věčné časy, udržovatelé prohnilého systému!

 

Projít uličkou hanby proletáře nutí
hlasatelé neviditelné pracky trhu
A moudří praví k natěšeným davům
budete mít narvané obchody, ale prázdné kapsy
prodají Vás za falešné pětky
Končí epocha, co dokázala měnit svět, jako nikdo před ní
končí i Československo
„Karle Kryle, už zase ryjeme držkou v zemi!“
Tentokrát to navíc nevypadá na rychlý obrat k lepšímu
proto buď rád, že už u toho nemusíš být
„A hlavně, nepodléhejte spotřebitelskému tlaku Západu!“
ta slova z poslední předpřevratové komedie už vůbec nezní směšně
Kupónovka oškube národ na holou kost
Radujme se, můžeme svobodně volit
taktéž svobodně blbnout či organismus drogou otrávit
svobodně hladovět i skončit v papírové krabici pod mostem
někteří z toho mostu rovnou skočí
hlavně že demokracie nám vzkvétá
Kandidovat do Sněmovny může i obecní osel vedený tupým gazdou
na Hrad usednout válečný štváč
Tomu se říká pokrok
Postavíme obchodní centra pro potěchu těla i duše
oázy chatrného blahobytu na dluh těm příštím
kvůli solárním baronům zničíme ornou půdu
vždyť vše co potřebujeme, můžeme dovézt
Dáme volné pole lichvě nevídané
jsme přeci demokrati, když se nám to právě hodí
Nakupujte až do padnutí
zaprodejte duši Ďáblu Konzumu
v smluveném termínu přijde pro úpis
a nenechá se ukecat
dojde však i na jeho stvořitele
Hodům oligarchů nestačí tato planeta
a jinou k dispozici nemáme
„Svět se probouzí a lidé se hlásí o svá práva“
Tak pravil novodobý revolucionář
ještě než u něj vyvolali nemoc zákeřnou
Jeho slova zůstala platnou výzvou k odporu
k vztyčení hesla, za nímž půjdou davy
Postaru nelze žít
a už vůbec ne, když propast se blíží
po dobrém nebo po zlém
s chladivou hlavní u hlavy
vážně nelze tvořit ba ani dýchat

 

Panující zlořád nemá budoucnost
dopován drogou ropy a dolaru stále drží
drží a kope ze všech sil
jako kobyla v posledním tažení
Ještě stále to máme ve svých rukou
šílencům s atomovým kufříkem v sejfu
třeba čelit v jednotném šiku
než to zpitomělí konzumenti lží pochopí, snad nebude příliš pozdě
Nelze prohrát, jelikož v sázce je lidstvo samotné bez rozdílu tříd a ras
po třetí světové by se bojovalo jen kameny a kyji
jenže to by neměl už kdo bojovat…