Rozhovor s Danielem Solisem o EU

otázka 2

Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil byste s jeho vstupem do EU?

V žádném případě nesouhlasím. Není to nic proti Turecku jako zemi s bohatou minulostí, nebo jejím veskrze sympatickým občanům. Aktuálně vychází najevo, jakou špinavou roli hraje Tureckou ve hrách muslimského bratrstva se kterým je spojen premiér Erdogan, který se aktivně podílí na podpoře teroristů pustošících sousední Sýrii a mařících životy nevinných Syřanů. Takový barbarismus by neměl být zapojován do evropských struktur, ať už jsou jakékoliv. Principiálně bych naprosto souhlasil s výstupem jakékoliv členské země z tohoto vazalského svazku.

Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU?

V okamžiku, kdy vychází najevo to, co EU skutečně je, na jakých základech stojí a kam směřuje, jsem proti dalšímu rozšiřování této loupeživé, sebe požírající instituce. V momentě, kdy se jako hyeny vrhli její nevolení představitelé (Barroso, Van Rompuy a Ashton) na Ukrajinu a neštítili se podporovat ozbrojený puč, provedený neofašistickými milicemi, je snad všem Evropanům jasné, že se v případě této despotické instituce jedná o predátora, nikoliv o holubici míru a přátelského soužití Evropanů.

otázka 3

Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit?

Co čekat od útvaru, v jehož čele stojí za ČR coby "komisař" jistý nomenklaturní kádr Komunistické strany Československa (KSČ), absolvent komunistické moskevské diplomatické akademie MGIMO? Tento svaz evropských států, "Evrosojuz" už lepší nikdy nebude. Naopak utahuje své dobře namazané šrouby stále pevněji. V oblastech regulace a byrokracie je možné změnit celý tento neutěšený vztah pouze jediným způsobem. Cesta totiž existuje jen jedna jediná, a tou je použití vyvazovací, neboli výstupní klauzule, ustanovené článkem 50 Lisabonské smlouvy (SEU), která zní: "Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit". EU se totiž postupně proměňuje v monstrum, které jednoho dne sežere samo sebe. Příklad Řecka je zde namístě, jako varování. Vstřícný a proaktivní postoj EU vůči rabování Ukrajiny taktéž. Zatím se vystoupením z EU zachránilo z chřtánu tohoto nenasytného molocha Grónsko a Velká Británie je na nejlepší cestě.

otázka 4

Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená?

Výše platů, onoho Jidášova groše, je naprosto přiměřená tomu, na jak velkolepém díle zkázy a zrady občanů evropských národů, vykostění národních států a zavádění neofašistického zřízení vlády nadnárodních korporací prostřednictvím nevolených ale jmenovaných loutek se podílí. Finanční elity, prahnoucí po totálním ovládnutí evropského prostoru dovedou být ke svým poslušným "tovaryšům" za peníze evropských daňových nevolníků, velmi štědří!

otázka 5

Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet optimální?

Aby takový zanedbatelný počet reprezentoval populaci půl miliardy občanů členských států EU je nesmyslné. Zejména pokud své Evroposlance volí jen necelá třetina oprávněných voličů, jako tomu bylo v minulých volbách v případě ČR. V evropském průměru šlo k minulým evrovolbám pouze 43% voličů. Takže to, co se zde pomalu ale jistě formuje, se koná pod rozlišovací úrovní občanů voličů - a to je velmi nebezpečný trend.

otázka 6

Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky?

Dotační politika připomíná systém centrálního plánování socialistického hospodářství, které bylo nejpozději v roce 1989 pro nedostatečnou efektivnost opuštěno, pokud do té doby nezkrachovalo. Nyní hodlá EU nastolovat stejný systém centrálního hospodářského diktátu, jako přes kopírák podobného někdejší reálsocialistické Radě Vzájemné Hospodářské Pomoci. RVHP byla otevřená organizace, za jejíž členy mohly být přijaty i další státy (od roku 1962 i neevropské), které se ztotožnily se zásadami a cíli RVHP, přály si účastnit se hospodářské spolupráce socialistických zemí a souhlasily s převzetím povinností vyplývajících ze statutu RVHP. Cílem RVHP bylo přispívat sjednocováním a koordinací úsilí členských států k dalšímu prohloubení a zdokonalení spolupráce a k rozvoji socialistické ekonomické integrace, k plánovitému rozvoji národních hospodářství a urychlení ekonomického a technického pokroku v těchto státech, ke zvýšení úrovně industrializace zemí s méně rozvinutým průmyslem, k nepřetržitému růstu produktivity práce, k postupnému sbližování a vyrovnávání úrovně ekonomického rozvoje, k neustálému zvyšování životní úrovně lidu členských států.

otázka 7

Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl byste po případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu?

V žádném případě. Otázka stejná je jako ptát se, či chceme dobrovolně přijít o střechu nad hlavou, a odevzdat své finanční rezervy do ciziny, kde je budou spravovat agenti nadnárodních finančních kartelů - pro své vlastní účely, rozumí se.

otázka 8

Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní. Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU?

Vnější hranice České republiky mně zajímají nejvíce, ale pokud jsme již jednou ve společném geopolitickém prostoru, tak rozhodně není moudré vpouštět do něj neprověřené imigranty možná spjaté s teroristickými aktivitami provozovanými na území Egypta, Libye, či Sýrie. Emigrace těmto nebohým lidem nikterak nepomůže. Mnohem větší smysl by dávalo napomoci ukončení bojů v Sýrii, a vytvoření důstojných podmínek pro život jejím občanům, konkrétně zrušením stávajícího embarga EU na všechny ostatní položky, než jen na zbraně, jak je tomu nyní. Podporovat vraždění lidí na blízkém východě a nahnat následně uprchlíky všeho druhu do naší země svědčí o nesmírné hlouposti centrálního plánování EU, nebo o jisté temné agendě některých zákulisních vlivových proudů.  Provokování nepokojů na Ukrajině této situaci taktéž neprospěje. Lidem se za normálních okolností žije nejlépe tam, kde se narodí a kde mají své kulturní zázemí, pokud mohou mít optimální podmínky, tedy mír, svobodu a svébytnost, tak jako vládu práva.

otázka 9

Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval Vy?

Byť považuji poddané ze Spojených arabských emirátů za sympatické a nadané lidi, hlasoval bych proti návrhu, neboť se jedná zde o federaci královstvíček, který nevykazují demokratické rysy a nejsou státy v běžném slova smyslu. Je to federace sedmi absolutistických monarchií. Jejich parlament má 20 volených křesel, což odpovídá polovině celkového počtu křesel zbytek je obsazen jmenováním. Politické strany jsou v emirátech zakázány. Je to útvar, který je přežitkem minulosti. Není ale kupodivu, že se EU spolčuje se takovou archaickou strukturou, když sama taktéž vykazuje značný demokratický deficit a přitom má nebezpečné ambice, stát se opravdovou federací. Peníze naftařských magnátů zjevně evropským politikům nesmrdí. Je vidět, že jsou evrokraté schopni zaprodat vlastní důstojnost a že řeči o demokracii a lidských právech jsou jen líbivou maskou, pod kterou se ukrývá skutečná tvář bruselského monstra, jehož pravé jméno je Mamon.

Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval byste pro návrh, nebo proti?

Proti. Důvody viz odpověď na otázku č. 2, ke kterým bych rád dodal, že podle informací prestižního amerického novináře Seymoura Hershe, se premiér Turecka Erdogan prostřednictvím turecké tajné služby podílel na přípravě a provedení útoku chemickými zbraněmi na předměstí syrského Damašku, který se uskutečnil 21 srpna 2013 a zabil několik stovek lidí. Dále se turecká armáda podílela na infiltraci teroristů přes Syrské hranice severně od Latákie. Turecko je dozajista báječnou zemí plnou báječných lidí, ale podpora teroristů a vrahů stran jejich politických elit je neakceptovatelná.

otázka 10

Politické strany, které otevřeně kritizují islám, získávají v posledních letech stále větší podporu občanů. Jste seznámen s islámskou ideologií? Vidíte v nárůstu a radikalizaci islámu v Evropě hrozbu?

S islámskou ideologií nemohu být seznámen, protože je to zmatení pojmů. Jedna věc je islám jako náboženství a druhá věc je ideologie, která je označována jako islamismus, což je  je souhrnný pojem pro politické ideologie, které se odvolávají na islám, jako na základní zdroj politického a právního myšlení. CHápu, že po útrapách kolonialismu se islámské země nyní snaží o znovunalezení své identity, ale nechť si tak činí u nich doma a pokud možno mírovými prostředky. Bohužel tato ideologie je cíleně kultivována jistými zájmovými kruhy směrem ke kultuře netolerance, dogmatizmu, násilí a nepřátelství k ostatním formám společnosti. Není divu, že se tato ideologie rodí v oblastech bohatých na nerostné suroviny, zejména ropu a zemní plyn. Je to zpátečnická ideologie, která je nebezpečná jak pro normální muslimy, tak i pro Evropu, pokud by zde měla být infiltrována. Je to totiž zbraň hromadného ničení a nástroj zkázy a zmaru, jak lze pozorovat na, již déle než tři roky trvajícím vražedném konfliktu v Sýrii, postaveném právě na boji fanatického islamismu proti státnímu sekularizmu, kde na straně islamismu bojují mezinárodní teroristické organizace (typu Al-Káida), prostřednictvím krutovlády, loupeží, únosů, vražd, veřejných poprav, stínání hlav, sekání rukou, vydírání, vynucenými konverzemi, znásilňování, atd. Něco podobného žádný příčetný Evropan u sebe doma nechce. Do náboženského vyznání Evropanů nic není. Svoboda vyznání je jejich občanské právo. Nárůst islámu v Evropě vnímám ve spojení s jeho radikalizací rozhodně jako nesmírnou hrozbu. Zejména po té, co jsem se důkladně obeznámil se zločiny islamistických teroristů v Sýrii. Je nutné problematizovat výraz radikalizace islámu, neboť je to deontologicky oxymóron. Je nutné hovořit o nárůstu Salafizmu, jako radikálního proudu sunitského islámu, sponzorovaném převážně saúdskými Wahábity.

otázka 11

V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému?

Řešení tohoto problému by bylo, v první řadě nekolonizovat jejich státy v severní Africe. Kolonizace Alžírska skončila krvavou sedmiletou válkou a mnoha uprchlíky. Dále by bývalo bylo na místě nedovážet tuto levnou pracovní sílu do Francie a Británie v 60 a 70 letech minulého století. Nyní je na problém velmi důmyslně zaděláno, neboť tito lidé žijí dodnes v ghettech, a na okraji společnosti, a to již po několik generací. Nyní si hledají svou identitu, často ve svých kořenech, které nejsou evropské. Jako řešení se nabízí několik variant, nebo jejich kombinace: repatriace nespokojených emigrantů neochotných se integrovat, zmražení imigračních kvót pro tyto etnické skupiny a lepší prevence spojená s tvrdým postihem trestné činnosti ve zmíněných čtvrtích. Dalším elementem úspěšné imigrační politiky je nepodporovat, či rovnou nepodněcovat ozbrojené konflikty v jejich zemích, které vedou k drastickému zhoršení životní úrovně a nekonečným vlnám uprchlíků. Dost jsme viděli násilí v Iráku, v Libyi v Sýrii. Pro naši zemi bude každopádně lepší, když se nebude účastnit společné evropské imigrační politiky. Toho lze dosáhnout vyvázáním se z Evropské Unie. Otázka jaké řešení problému přetrvávajícího v řadě měst západní a severní Evropy mně každopádně připadá nepatřičná. Raději bych řešil problémy vztahující se k mé vlasti, než k cizím zemím, které si za své problémy mohou ve většině případů sami. Francie se angažuje v syrském krveprolití od jeho začátku, podobně jako se angažovala v bombardování Libye a v Alžírské válce, takže nechť si nese konsekvence svého zločinného počínání sama. S falešnou solidaritou nikam nedojdeme. Zametejme si nejprve před vlastním prahem. Řešme si především naše vlastní problémy, kterých není zrovna málo!

otázka 12

Je přípustné, aby kulturní, národnostní nebo náboženské menšiny používaly ve vymezených oblastech právní systém, který je odlišný od právního systému dané země?

Naprosto nepřípustné.

otázka 13

Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál změnit?

Klíčové oblasti evropské politiky jsou ty, které podléhají lisabonské smlouvě, kterou je nutné považovat za podvod na občanech členských států EU. Přeji si změnit členský status České republiky na „nečlena“ Evropské Unie. Naše republika může zůstat členem celní unie, nebo Schengenského prostoru. Vše by mělo být podmíněno všelidovým plebiscitem (referendem).

Daniel Solis

další materiály jsou zde: www.danielsolis.cz
odkaz na FB:
https://www.facebook.com/pages/Daniel-Solis-NE-Bruselu-Váš-nejlepší-kandidát-do-Europarlamentu-2014/275336959296337