Cesta do zapovězeného území

Světoví státníci stojí o dobré vztahy s Čínou a předhánějí se v návštěvách Pekingu. Všichni hovoří o vynikajících vztazích a skvělé příležitosti pro svou zemi. V ekonomicky silných západních zemích, by se nenašel jediný státník, který by uskutečnil oficiální návštěvu Tchaj-wanu, a ohrozil tak podnikatelské kruhy své vlastní země. Ale nebyli by jsme to my, kdybychom to nepojali po svém... 

Vystrčilova cesta na Tchaj-wan, byla velice nezábavná komedie s tragickými důsledky, režírovaná bůhví odkud a bůhví kým. Za porušení principu politiky jedné Číny zaplatíme skutečně vysokou cenu a platit jsme již začali.

Důsledky cesty páně Vystrčila, Hřiba a spol. do „zapovězeného území“, pocítila jako první Zuzana Ceralová Petrofová, která je představitelka páté generace rodiny Petrofů a v současné době stojí v čele společnosti PETROF.

Ceralová Petrofová v roce 2016 hovořila o tom, že Čína pokrývá zhruba 35 procent tržeb Petrofu. V roce 2019 v tamním městě Si-an otevřela druhou galerii Petrof na světě po Hradci Králové.

Číňané v důsledku Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan, nepřevzali zásilku nástrojů českého výrobce. Zásilka nástrojů Petrof pro Čínu měla hodnotu 200 tisíc eur, tedy 5,3 milionu korun.

Naštěstí rodinná nadace miliardáře Karla Komárka koupila od firmy Petrof piana, která odmítla Čína a pravděpodobně je rozdá českým školám. Velmi záslužný čin.

Je známo, že Peking proti cestě českého politika opakovaně protestoval a varoval mimo jiné, že Vystrčil za porušení principu jedné Číny zaplatí vysokou cenu.

Nově Čína zakáže vstup na své území všem členům delegace předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila. Firmám, které měly v této misi své zástupce, nepovolí vstup na svůj trh.

Jsou to de facto sankce. Ale na druhé straně, proč by Čína nemohla sankcionovat, když tak běžně činí USA, EU a jiné mocné státy tohoto světa.

Připomeňme, že se proti diplomatické misi Vystrčila Hrad vyslovil několikrát. Naposledynesouhlasné stanovisko prezident Miloš Zeman vyjádřil před odletem české delegace.

„Cesta jde přímo proti jednotné zahraniční politice ČR a jde přímo proti jednotné zahraniční politice EU,“ informoval tehdy hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Čínský velvyslanec v Praze Čang Ťien-min následně vyřídil náměstkovi ministra zahraničí ČR Martinu Tlapovi oficiální stanovisko ČLR. Uvedl, že Peking vnímá tuto cestu jako vměšování se do vnitřních záležitostí čínského státu a porušování jeho suverenity, jelikož čínská vláda považuje Tchaj-wan za neoddělitelnou součást Čínské lidové republiky. Dodává se rovněž, že by Praha měla dodržovat princip jedné Číny a nepodkopávat její územní celistvost a národní suverenitu.

Politiku „jedné Číny“ dnes uznává naprostá většina států světa, Čínskou republiku (Tchaj-wan) jako samostatný stát uznává pouze 17 zemí (většinou jsou to státy Jižní Ameriky nebo Afriky).

Mnozí politici si myslí, že Miloš Vystrčil se choval jako slon v porcelánu, cestou na Tchaj-wan si zahrál na trucpodnik, byla to jasná a zbytečná provokace vůči Číně. Pokud by jel na Tchaj-wan v tichosti, jako soukromá osoba, bylo by vše v pořádku.

Pokud přijdeme, postavíme se před našeho velkého ekonomického souseda a dáme mu facku pravděpodobně dostaneme dvě zpět. Zahraniční politika se dělá jinak.

Není tajemstvím, že Angela Merkelová jezdí do Číny tak často jako žádný jiný západní politik.

Všiml si toho mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček:

„‪Spolková kancléřka zahájila dvanáctou (!) návštěvu Čínské lidové republiky. Nenávistní čeští novináři a jejich politická suita mlčí jako ryby. Ječet budou jen v případě, pokud do ČLR pojede pan prezident,“ psal v roce 2019 mluvčí Pražského hradu.

V roce 2019 se stala Itálie prvním členem skupiny nejvyspělejších zemí G7, který se připojili k čínské globální infrastrukturní iniciativě nové Hedvábné stezky. Rovněž o této události se mnoho nepsalo i když zájem o spolupráci s Čínou na tomto projektu, projevilo více než sto zemí světa.

Je třeba připomenout, že italské a čínské firmy podepsaly deset dohod v oblasti energetiky, ocelářství, bankovnictví či stavby plynovodů. Kontrakty mezi italskými firmami a jejich čínskými protějšky podle Reuters dosahují 2,5 miliard eur a v budoucnu by se mohly dosáhnout 20 miliard eur (515 miliard korun).

Rozhodnutí Itálie posílit vazby na Čínu, tehdy znepokojilo západní spojence. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady (NSC) Garrett Marquis vyzval Řím, aby nelegitimizoval "marnivý čínský projekt", jak označil novou Hedvábnou stezku. Spojené státy se zároveň obávaly rostoucího vojenského vlivu Číny a šíření špionážních technologií.

Před čínským vlivem v Evropě varoval také francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten stejný Macron, který v roce 2019 navštívil Čínu, se kterou podepsal kontrakty za zhruba 15 miliard dolarů (350 miliard korun).

Italská vláda, která se snažila zemi dostat ze třetí ekonomické recese za uplynulou dekádu, výhrady Washingtonu ignorovala a čínskému prezidentovi přichystala uvítání, kterého se dostává pouze těm nejbližším spojencům, psal Reuters.

Jen tak na okraj. Kdo jsou největšími obchodními partnery EU? Správná odpověď je tato:

„Hlavními obchodními partnery Evropské unie v roce 2018 byly Spojené státy a Čína. Obě země měly na celkovém obchodu s Evropskou unií téměř třetinový podíl a tak je tomu dodnes.“

V tomto světle je cesta pana Vystrčila a spol. na Tchaj-wan opravdu tragikomická a otázka je, kdo ji skutečně režíroval.