Chtivost a mír se navzájem vylučují. Karneval iluzí, kult celebrit a společnost spektáklu

Čím více se společnost přirozenosti odcizuje, tím více tyto náhražky potřebuje. Jejich masová výroba a spotřeba zabírá většinu pracovního času, osobní tvořivost vymizela. Ideologie neustálého konzumu a odcizení je šířena především prostřednictvím médií a reklamy, ekonomika srostla s politikou. Dřívější donucení bylo nahrazeno sváděním, lidé si mocenský nátlak již neuvědomují. Spektákl neustále opěvuje sám sebe, slibuje lepší budoucnost, ve skutečnosti se však nemění. Toto je podle Deborda vlastní veškerým moderním mocenským ideologiím.

 

Americký psycholog a filozof Erich Fromm si všímá jedné zásadní skutečnosti: „Chtivost a mír se navzájem vylučují“.

 

Podle Fromma existují dva typy lidí. Jedni chtějí mít, druzí chtějí být. Frommova nemilosrdná kritika excesů tržního hospodářství se projevuje především v převažující orientaci na mít - ve smyslu vlastnit. Od majetku a moci až po vlastnění druhého člověka, který nás zajímá jen potud, pokud od něho můžeme získat jmění, slávu či sexuální rozkoš. Za tuto dravou hrabivost a lačnost však lidé draze platí – úzkostí a stresy, morální a psychickou degradací, neboť člověk už není to, co je, ale co má, a jelikož nemůže mít všechno, nemůže také být úplně šťastný. Vždycky se totiž najde něco, co mu chybí, co nemá.

 

V knize Umění milovat si Fromm všímá naší dnešní povrchnosti. Všímá si faktu, že moderní kapitalismus potřebuje lidi, kteří kooperují bez třecích ploch a ve velkém počtu. Potřebuje lidi, kteří chtějí konzumovat stále více, jejichž vkus je standardizován a dá se snadno ovlivnit a předvídat.

 

Dnes žijeme ve společnosti spektáklu. Společnost láká lidi na různé „podívané“, které falšují a zastírají skutečnost, a dělají tak z lidí pouhé diváky. Příkladem je reklama, televize, různé „události“, které ve skutečnosti nic neznamenají, ale účinně zabíjejí čas. Nebaví vás svět? Stačí nasadit brýle pro virtuální realitu.

Této skutečnosti si všímá rovněž filozof a spisovatel John Gray v knize Kacířství.

 

Psycholog Erich Fromm přirovnává dnešní lidi k automatům. Jsou schopni kooperovat, vycházet si vstříc, ale automaty nejsou schopné milovat. Automaty jsou konzumenty povrchnosti. Láska však vychází z lidské, hluboké centrální zkušenosti. Jen tato lidská centrální zkušenost je lidská realita, jen v ní je živost, jen v ní je základ lásky. Takto prožitá láska je neustálou výzvou, rozhodně to není klidné útočiště, je to pohyb, růst, společná práce. Je druhořadé zda v ní převládá harmonie či spor, radost či smutek. Pokud se dva lidé prožívají z podstaty své existence jsou navzájem jedno a dokáží potlačit vlastní já pro druhého. Je jen jeden důkaz existence lásky: hloubka vztahu a živost a síla každého z partnerů. To je podle Fromma plod podle něhož se láska pozná.

 

Anglický filozof a politolog John Gray v knize Kacířství pokračuje ve vytříbeném, avšak velmi nelítostném odhalování jedné lidské iluze, která se nazývá víra v pokrok. Gray píše: „Jestliže byl komunismus tragédií je neoliberalismus fraškou. Po všem tom povídání o neodolatelném šíření demokracie a volného trhu je skutečností válka. Pokoutní politika tajností a korupce“.

 

Když v roce 1952 přijel Albert Schweitzer do Osla, aby převzal Nobelovu cenu míru, vyzval svět, aby „se podíval na svou situaci... Člověk se stal supermanem...Avšak superman s nadlidskou silou nedosáhl nadlidského rozumu.

 

Kdysi jsem v jednom článku napsal, že majetek ani idea volného trhu nevedou lidské bytosti ke štěstí.

 

Pokud jste v tomto denním kolotoči pak nemáte čas na empatii, lásku, porozumění. Jste závodník, který nemá na nic čas, nevidí kolem sebe. Na sklonku svého života poznáte holou skutečnost. Poznáte, že nic z toho co máte a vlastníte jste ve skutečnosti nikdy nepotřebovali...Poznáte, že štěstí spočívá v naprostých maličkostech. V obdivu nad tím jak nádherně voní růže, jak krásně zpívá slavík, jak příjemné je hřejivé slunce jak milý je úsměv někoho komu jste právě udělali radost.

 

Každý člověk hledá lásku, ale dnešní společnost nenabízí moudrost, neukazuje cestu k celistvosti, ke ctnosti. Nenabízí nic co by mělo opravdovou duchovní hodnotu. Konzumní společnost nabízí jen obrovský karneval iluzí, obrovský výprodej, na jehož vrcholu opravdu nic není. Můžete být vším, ale doopravdy nejste ničím. Snad proto je člověk vržen do existenciálních problémů, je nespokojen sám se sebou, a nucen hledat a jít vlastní cestou k transcendenci.

Zdroj: Erich Fromm – Umění milovat,
Erich Fromm - Mít nebo být
John Gray - Kacířství
Christina Grofová – Žízeň po celistvosti