Epidemie koronaviru bude mít neskutečně tvrdé dopady na zdraví lidí, osobní životy, globální ekonomiku a třetí svět

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula nedávno v rozhovoru pro ČT naznačil, že různé kmeny mohou mít v jednotlivých případech jinou intenzitu agresivity.

Víme, že vir mutuje pomalu, ale jistě. Nemusíme být ani vědci, ani virologové, abychom odtušili, že mutace viru nic dobrého nepřinese. Co zmutovaný Covid -19 v budoucnu přinese není nikdo schopen predikovat. Jistotou jsou jednotlivé osobní lidské tragédie způsobené ztrátou blízkých osob. Další jistotou je pokles globální ekonomiky.

Ve druhém čtvrtletí by světové hospodářství mohlo zbrzdit o 0,2 až 0,4 procentního bodu, spočítala americká banka Morgan Stanley. Zatím není důvod k panice. Ta pravá panika by podle agentury Bloomberg vypukla v případě, že by se ztráty světového trhu odhadovaly v letošním roce na jedno procento globálního ekonomického výkonu. Vyhlídky však růžové nejsou.

O podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden zhruba 6,61 milionu lidí. Oznámilo to americké ministerstvo práce. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, je ale výrazně horší, než čekali analytici. Od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA o práci více než 16 milionů lidí.

Jak nabírá koronavirus na síle, světová ekonomika je čím dál více narušena. Tým ekonomů banky Goldman Sachs předpovídá recesi v Evropě, Japonsku, Kanadě a patrně i ve Spojených státech. Zdá se, že recese dopadne na každého z nás. Je odhadováno, že pandemie uvrhne do chudoby až 600 milionů lidí. Dál padají tržby napříč byznysem.

MMF předpovídá, že koronavirus zasadí světové ekonomice nejhorší ránu od velké krize.

Koronavirus zasadí globální ekonomice nejhorší ránu od velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Uvedla to výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Dodala, že v příštím roce očekává pouze částečné oživení ekonomiky.

Georgievová upozornila, že vlády už sice přišly s rozpočtovými opatřeními na podporu ekonomiky zhruba za osm bilionů dolarů (zhruba 200 bilionů Kč), pravděpodobně však budou muset uskutečnit ještě další kroky. Krize podle ní zasáhne zejména rozvíjející se země, které budou potřebovat zahraniční pomoc v řádu stovek miliard dolarů.

Podle WHO: Afriku v následujících týdnech čeká plný zásah koronaviru.

Řadu afrických zemí čeká v nadcházejících týdnech plný zásah pandemie nemoci covid-19, a v regionu by se proto měly zásadně zvýšit kapacity pro testování koronaviru. Ačkoli počet nakažených zůstává v Africe zatím relativně nízký a pohybuje se nyní kolem 11 000, tak poslední dobou rychle roste. „Za poslední čtyři dny se čísla zdvojnásobila,“ varoval ve čtvrtek zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) Michel Yao.

Ano, jsou to právě organizace typu MMF, které na krizích zbohatnou. MMF postiženým státům dozajista zapůjčí, ale uvalí na postižené státy takový druh „reforem“ či podmínek, který zajistí, aby se veškerá suverenita z dotyčných států jaksi vypařila, a aby obdarované země v následujících desetiletích zůstaly už pevně v okovech s řetězy zadlužení u globalistů.

Byli jsme toho svědky v minulosti a stejné uvidíme v budoucnosti. Postižené státy se mohou dostat do nejčerstvějšího dluhového otroctví, čímž Západním bankám pomohou vyloupit cenná aktiva ze zemí postižených jakoukoli přírodní katastrofou, válkou či koronavirem. MMF vždy rád využívá zprávu nad zeměmi a jejími přírodními zdroji spolu s uvalením drakonických zbídačujících opatření na obyvatelstvo.

Nedávno jsme to viděli na Ukrajině. MMF nepůjčuje nic zdarma. Stálo by za to si přečíst něco o historii národů, které zaprodaly svou duši globalistickým dluhovým žralokům, a pak skončily placením vyšší ceny, než si kdo dokázal představit. Následně vzniká celosvětová prohlubující se příjmová nerovnost, kdy bohatí bohatnou, chudí chudnou a MMF je jeden z jejich globálních nástrojů.

Odborníci nepochybují o tom, že pandemie koronaviru Afriku zasáhne. Sama Světová zdravotnická organizace (WHO) několikrát varovala před možnými důsledky epidemie. Většina států Afriky nemá příliš vyspělý zdravotnický systém a i za běžných okolností trpí nedostatkem zdravotnických pomůcek.

„Opravdu nemáme ponětí, jak se nemoc Covid-19 bude v Africe chovat,“ řekla Glenda Grayová, prezidentka Jihoafrické rady pro lékařský výzkum.

Epidemie koronaviru bude mít neskutečně tvrdé dopady na zdraví lidí, osobní životy, globální ekonomiku a třetí svět.

Koronavirus v Africe je časovaná bomba a supi s MMF se brzy sletí.

Vždy, když nastane ve světě nějaký problém, ukáže se, že organizace jako OSN, WHO, MMF, EU a podobné jsou naprosto k ničemu. Peníze, které naprosto zbytečně spolykají, by mohly vyřešit mnoho problémů světa, ale neděje se tak. Zdá se, že základy na kterých stojí současný světový systém nejsou dobré.

Možná, že globální koronavirová světová krize bude sloužit jako jakýsi nový restart pro jiné uspořádání světa a jeho globální i jednotlivé ekonomiky. Přitom se samozřejmě přerozdělí světová moc a vedení. Některé efekty koronaviru jsou zjevné. Klesá spotřeba ropy, klesá produkce CO2. Klesá zahraniční obchod, padají ceny akcií, začíná být patrné, že žádná země světa není nastavena na soběstačnost. A tak se epidemie koronaviru ukazuje jako zajímavý test našeho globálního systému, který bude potřeba změnit, stejně jak se bude postupně měnit naše vlastní myšlení a vědomí.

Otázka zní zda budoucí inovativní procesy povedou k lepšímu a kvalitnějšímu životu svobodných lidských bytostí nebo naopak nás o mnohé svobody připraví. Osobně si myslím, že svět bude více digitalizován a odosobněn. Lidé budou dozajista náchylnější k depresím. Je na každém z nás jak se vyrovnáme s tím co přijde.

Mysleme na to, že věční optimisté jsou ve výhodě, a že všechno špatné je k něčemu dobré. Možná, že dostaneme možnost najít svou vlastní podstatu, možná se dokážeme navrátit sami k sobě ke své vlastní duši.