Jak vypadá situace v boji hlavního proudu medií s medii alternativními?

Paradoxně naopak u alternativních zpravodajských webů čtenáři nedůvěřivě vyžadují zveřejňování zdrojů svých informací. Nedůvěra lidí v alternativní informace je přímo úměrná jejich vlastnímu strachu z poznání, že svět tvořený médii je jen iluze, za kterou číhá jen morální bahno hamižných elit a krvavý boj o ovládnutí světa.

Ovšem není všem dnům konec a návštěvnost alternativních webů se naštěstí stále zvyšuje.

Hledání pravdy vyžaduje kladení otázek. Klást otázky znamená myslet a jak známo, myšlení bolí. Pravdou je, že mnozí lidé nechtějí myslet, lidé chtějí pohodlný život. Plné obchody i peněženku - televizi, která nenudí – dovolenou, na kterou se nezapomíná atd. atd.

Naštěstí je však stále dost lidí, kteří se nespokojí s mediální masáží hlavního proudu, pravdu hledají a tak se vzpírají osudu onoho konzumního stáda, které se spokojí s jednoduchým vysvětlením na téma - dění tohoto světa.“

Běžný vzorný konzument si neklade otázku zda tomu tak skutečně je. Hlavnímu proudu medií bezmezně věří. Přece to bylo v novinách a říkali to i v televizi tak to musí být pravda...

Bohužel nemusí.

Přímočará pravda se v hlavních mediálních proudech jaksi nenosí. Pravdu je zde nejprve potřeba zamlčet. Když už to z jakýchkoli důvodů opravdu nelze, musí se na podání pravdy zapracovat, trošičku ji ohnout, překroutit, prostě si s ní pohrát, aby se nejevila tím čím skutečně je.

Bohužel, někdy je to ohýbání poněkud do očí bijící a tak lidem, kterým byl do vínku dán dar zvědavosti, pátrají po pravdě v alternativních zdrojích.

Komentování posledních amerických prezidentských voleb, bylo neskonalou blamáží médií hlavního proudu.

Cenzurovat a lhát se dá pouze do určité míry. Po překročení jisté hranice je cenzura zasnoubená se lží naprosto kontraproduktivní.

Paul Craig Roberts, byl duchovním otcem hospodářských reforem za vlády Ronalda Reagana. Dnes vede Institut pro politickou ekonomiku v USA. Roberts je kritikem Federálního rezervního systému a centrálního bankovnictví obecně. Všímá si rovněž potlačování vlivu alternativních - svobodných médií v USA.

Je autorem výroku: „Země bez poctivých médií nemá budoucnost.“

Roberts píše: „Už nějaký čas upozorňuji na to, že namísto médií, na která naši Otcové zakladatelé spoléhali jako na něco, co má naši společnost chránit, mají dnes Spojené státy ministerstvo propagandy, jehož jediným smyslem a účelem je naši společnost zničit.“ https://www.czechfreepress.cz/amerika/p-c-roberts-zeme-bez-poctivych-medii-nema-budoucnost.html

Jiří Ovčáček si této skutečnosti rovněž všiml: "Normální Američané nám ukázali, že lze porazit mocenský konglomerát prolhaných médií a nabubřelých pseudoelit."

Europoslanec Ing. Jan Zahradil ODS, napsal na facebook: „Jestli někde opět naprosto selhala média (nejen ta veřejnoprávní), tak je to ve zpravodajsko-analytickém pokrytí nepokojů v USA.

Slyšíme kontinuálně pouze jednu hlasitou stranu - tu antitrumpovskou, reprezentovanou hlavním mediálním proudem, nevládními organizacemi, lidskoprávními aktivisty, akademickými experty z univerzit, hollywoodskými celebritami, liberálními politiky z velkých měst.

To je ale jen jedna půlka Ameriky. Ta druhá, zdánlivě mlčící, promluví na podzim ve volbách. Pak se zas mohou všichni divit.

https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Zahradil-ODS-Media-selhala-Uvidime-na-podzim-pri-volbach-626467

Petr Hájek si dávno všiml příčin neúspěchu hlavního proudu médií. „Chronická nemoc jim nedovolí prostou diagnózu příčiny jejich deprese: Svět je totiž jinde, než si přejí. Pokud by pohlédli do nejednoznačné tváře reality, kterou mají popisovat, analyzovat či komentovat – ale nikoli vytvářet, pak by pochopili...“