Upálení mistra Jana Husa

V roce 1401 byl zvolen děkanem filozofické fakulty a později rektorem univerzity, kde prosazoval větší podíl Čechů na vedení univerzity.

Hus ve svých kázáních kritizoval mravní problémy římsko-katolické církve a odpustky. Přebíral některé z myšlenek anglického teologa Johna Wickliffa.

Wickliffovo učení pronikalo do Čech na konci 14. století. Hus veřejně obhajoval jeho knihy a tím si proti sobě poštval církevní vrchnost.

Svým nezanedbatelným vlivem na českého krále Václava IV. ovlivnil Jan Hus vydání Dekretu kutnohorského (1409), který změnil poměr počtu hlasů na univerzitě – 3:1 ve prospěch Čechů proti cizincům. Tato skutečnost vedla k odchodu cizích učenců a počeštění univerzity související s otevřeností k reformním proudům.

Hus se například ve svém nejvýznamnějším spisu O církvi snaží ukázat, že hlavou církve je Ježíš Kristus a křesťané nemusejí poslouchat papeže, pokud jsou jeho nařízení v rozporu s Biblí. Hus tak napadá právo papeže být hlavou církve.

Husovo otevřené vystoupení proti prodávání odpustků vedlo k uvalení kletby na něj a vyhlášení interdiktu (zákazu církevních obřadů) nad Prahou po dobu Husovi přítomnosti. Hus odešel na venkov a pod ochranou pána Jana z Ústí kázal na Kozím hrádku, kde kázal prostým lidem a ti jej za jeho názory milovali.

Mnohé myšlenky totiž s tímto kazatelem sdíleli, ale doposud se báli je vyslovit. Z tohoto hlediska šlo zejména o kritiku odpustků, celé řady povinných poplatků církvi a bohatství církevních hodnostářů.

Roku 1414 byl Hus Zikmundem Lucemburským pozván na koncil do Kostnice u Bodamského jezera, kde mu byla slíbena bezpečnost. Hus zde chtěl hájit své názory, ale během krátké doby byl uvězněn. Poté, co ani na osobní naléhání členů koncilu své učení neodvolal, byl označen za kacíře a dne 6. července 1415 upálen. U Husových přívrženců v Čechách způsobila zpráva o jeho upálení hněv a odpor. Mezi obyvatelstvem převládlo přesvědčení, že byl Hus odsouzen pro svou kazatelskou činnost, ve které hájil pravdu a neodchýlil se od učení Svatého písma. O rok později byl ze stejných důvodů odsouzen k smrti i Husův pokračovatel Jeroným Pražský. Smrt obou těchto českých kazatelů vygradovala napětí v českém království, které se během několika let projevilo ve vypuknutí husitské revoluce.

Hus byl po své smrti uctíván jako mučedník. Symbolem husitského hnutí se stal kalich, který symbolizoval jeden z požadavků, kterým bylo přijímání podobojí coby výrazu rovnosti duchovních a prostého lidu.

Jan Hus se stal i jednou z osobností, na kterou odkazovala reformační hnutí po celé Evropě a která svým učením výrazně pozměnila duchovní klima Evropy 15. a 16. století.

Mistr Jan Hus byl upálen i přes to, že císař písemně zaručil jeho bezpečnost. Jako reformátora jej Katolická církev uznala až v moderní době, kdy tak učinil papež Jan Pavel II.