Základem vesmíru je vědomí

Mají jistý typ vědomí také zvířata a rostliny? Viděli jste video s malujícími slony? Pokud ne přečtěte si článek a video si prohlédněte.

Musím přiznat, že k napsání článku mne inspiroval článek pana Vlastimila Suchého. Článek nesl název Bůh s církví „nemá“ nic společného!
Jelikož se kolem článku vynořilo hodně pozitivních, ale též negativních komentářů, bez reálně podložených důkazů o existenci či neexistenci Boha či lépe vědomí, rád bych některé důkazy pro existenci vesmíru představovaného právě vědomím přinesl v tomto článku.

Mnoho lidí může být překvapeno zjištěním, že právě věda a někteří vědci podávají důkazy o Boží existenci, popřípadě o existenci vědomí, které prochází veškerým vesmírem.
Kvantová fyzika vyvrací materialismus a dokládá existenci skutečnosti, která připomíná boží vlastnosti. Za všepronikající skutečnost mnoho vědců dnes pokládá fyzikální vakuum, které bylo mylně vykládáno a prezentováno v minulosti jako prázdnota, kde nic nemůže existovat. Výzkum posledních let tento obraz změnil.

Je jasné, že Bůh není kouzelný dědeček, který plní všechna přání...Jak píše pan Suchý, je to organizující princip, který je ve všem i mimo vše a lze ho charakterizovat coby Vědomí. Vědci popisují Boha následně.

Boha - Absolutní nic - vakuum vědec G. I. Šipov vysvětluje takto: "Z pohledu formální logiky je absolutní nic zdánlivě bezobsažné, proto jsme nuceni jej popsat specifickými humanitními pojmy, jaký představuje například výraz nadrozum. Tato úroveň s neomezenými možnostmi dokáže z dosud nepochopitelných příčin generovat prvotní plány, a já ji tak považuji za maximálně stabilní rovinu reality. Nemám ale na mysli žádný mýtický či hypotetický jev, nýbrž výlučně fyzikální skutečnost. Vše v tomto světě sice mizí a zaniká, ale tato úroveň tu vždy zůstává - je věčná, absolutně vše z ní vzniká a současně jí také naprosto všechno končí. Svět vyšší reality představuje svět plánů, zákonů, vztahů mezi prvky hmoty, jež jsou dle mých poznatků pevnější než hmota sama.

Podle mého názoru totiž existuje nová fyzikální teorie, vytvořená na základě rozpracování představ Alberta Einsteina, ve které se objevila jakási rovina reality, jejímž synonymem je v náboženských učeních Bůh. Jedná se o skutečnost, která disponuje všemi znaky Božství, a to ve stručnosti vyjadřuje vše, co tvrdím. Neříkám nic víc, protože vlastně nevím, na jakém principu toto Božství funguje, vím však, že reálně existuje. Dosud známými metodami však Boha poznat či ,prozkoumat´ nedokážeme a věda navíc ohledně Boží existence nepodává žádné důkazy - pouze na ně poukazuje, přičemž si neklade žádné ambice dosáhnout čehokoli víc, neboť základní oblast vědeckého zájmu se soustředí na hrubou hmotu.

Vakuum nese určitou strukturu i bez přítomnosti hmoty či fluktuace, a dokonce i v případě, kdy vůbec nic neexistuje. Vždy však funguje informační matrice, ve které musejí probíhat procesy vzniku a zániku látky. V současnosti máme k dispozici rovnice, jež popisují strukturu vakua a podle nichž vše, co v něm vzniká, musí odpovídat daným zákonitostem."

Vakuum v podstatě "žije" a mění se i přesto, že je v podstatě neutrální a nemá ani hmotnost, ani náboj. "U vakua rozeznáváme dvojí podstatu: na jedné straně tvoří plán spolu s matricí, na druhé straně je živé a energie jeho kmitů se rovná nekonečnu," prohlašuje G. I. Šipov.

Chování fyzikálního vakua velmi silně ovlivnilo počáteční vývoj vesmíru, ovlivňuje jej i teď a je velmi velká pravděpodobnost, že bude mít velice silný vliv i na jeho rozvoj v budoucnu.

Není tedy žádná prázdnota. Mnozí vědci z Ruské akademie věd tvrdí:

„Vesmír je v pravdě vědomím, které je v každé věci jako věčný organizující princip a zároveň je mimo tuto věc. Není místa kde by nebylo. Člověk je tak skutečně v Bohu a Bůh v člověku. Za veškerou mnohostí je ono mystické Jedno.

Vědci tvrdí, že veškerou hmotu tvoří vibrující částice, které drží pohromadě díky síle, za kterou je odpovědné naše vědomí a inteligentní mysl ( v podstatě jde o inteligentní mysl, které říkáme Bůh ). Hmota vlastně neexistuje, tu vytváří až naše vědomí. Rovněž základem vesmíru je vědomí.

Vědátor a psychiatr Stanislav Grof prohlásil: „Dnes pevně věřím, že vědomí je něčím víc než jen náhodným vedlejším produktem neurofyziologických a biochemických procesů odehrávajících se v lidském mozku. Chápu vědomí a lidskou psyché jako výrazy a odrazy kosmické inteligence, jež prostupuje celý vesmír a veškeré bytí. Nejsme pouze vysoce vyspělými živočichy, kteří mají do mozku zabudované biologické počítače; jsme zároveň i poli vědomí bez hranic, překračujícími čas, prostor, hmotu a lineární příčinnost.“

Někteří vědci ztotožňují vakuum s vědomím.
Badatelé předpokládají, že ve vakuu existují sporné (bifurkační) body, ve kterých se všechny úrovně reality najednou projevují virtuálně. Pouhé nepatrné působení pole vědomí na tyto kritické body tak stačí k tomu, aby sled událostí způsobil, že z vakua vznikne pevná látka, tekutina, plyn nebo plazma.

Profesor medicíny R. Gerber tvrdí, že: „Vědomí představuje druh energie, který je nerozlučně spjat se strukturou fyzického těla.“ Obdobný názor zastává také Robert Monroe: „

Dospěli jsme k závěru, že vědomí představuje aktivní formu energie.“ Doktor technických věd V.N. Volčenko tvrdí, že vědomí tvoří nejvyšší vývojovou formu informace, tvůrčí informace, která si dokáže uvědomit sama sebe.

Bez ohledu na určité rozdíly v pojetí vědomí došli nakonec všichni výzkumníci k jedinému názoru, který do následující podoby zformuloval profesor Polonnikov, doktor technických věd a laureát Státní ceny: „Vědomí představuje univerzální jev, jenž existuje všude: jak v těch nejmenších, tak i v největších vesmírných objektech.

Všechna tělesa ve vesmíru tudíž představují tu či onu vývojovou rovinu vědomí. Projevené vědomí je zřetelnější u bytostí ve vysokém evolučním stadiu než u těch, které se nacházejí na nižších úrovních.“

Uvedená fakta se podařilo potvrdit i experimentálně.

Už v roce 1972 ruský biolog J. Libermenn na Mezinárodním biofyzikálním kongresu v Moskvě zveřejnil svou koncepci myslící buňky. Podstata hypotéze tkví v tom, že pokud buňka myslí (to bylo ostatně díky vytvoření „minipočítače“ z jedné rostlinné buňky experimentálně prokázáno), a přitom se skládá pouze z molekul a atomů, aniž by měla centrální nervovou soustavu čili mozek, znamená to, že rozumový princip je třeba hledat nikoliv na úrovni makrostruktur organizmu, nýbrž v mnohem hlubší rovině.

Bereme-li v úvahu, že je princip stavby buňky v celé přírodě jednotný, můžeme dospět k dalekosáhlému závěru o jednotě rozumu u všech forem života.

Laureát Nobelovy ceny George Wald dokonce předpokládal, že tento stavební princip funguje i v celém vesmíru, čímž podporoval myšlenku, že všechno, co existuje, disponuje vědomím. Mnozí vědci jeho hypotézu potvrzují: „ Atomy a molekuly jsou schopny vzájemné informační výměny i s okolním světem, na informace mohou reagovat kvaziintelektuálním způsobem.

Nové objevy ukazují, že i zvířata mají mysl, která je schopna vědomí a někdy i vědomí sebe sama.
Zvířata mají různé stupně vědomí jako lidé. Jen je dokáží lépe používat než my. O kvalitě zvířecí intuice a jejich schopnostech je zbytečné poučovat každého milovníka zvířat.
Vykazují rozumné a inteligentní chování. Prožívají radost a utrpení. Jsou nám podobnější, než jsme si dosud mysleli. Nejsou to zkrátka pouhé objekty, nýbrž subjekty. Jako takoví zasluhují naši úctu a plyne z toho i to, že máme odpovědnost za to, aby se cítila dobře.
V následujícím odkazu naleznete důkazy, že i zvířata mají vědomí. Proto se zdá být správné hledat hlavní rozdíl v jádru člověka nebo zvířete. Jak zvířecí, tak i lidská těla jsou oživována jemnějším jádrem. To je vlastním nositelem vědomí. U lidí je to duch, s nímž je spojený vyšší stupeň vědomí. Ale i zvířata mají vědomé bytostné jádro, které můžeme označit pojmem „duše“. Dnes víme, že zvířata mají vědomí. Ale stojíme teprve na začátku toho, abychom se naučili zázrak tohoto vědomí chápat.
http://www.svetgralu.cz/clanky/Mají_zvířata_vědomí%3F

http://www.novinky.cz/koktejl/317400-slon-namaloval-hezci-obraz-nez-mnohy-clovek.html

No a pokud to ještě nestačí, existují důkazy, že také rostliny mají svou specifickou inteligenci.
František Baluška z univerzity v německém Bonnu o rostlinné inteligenci vůbec nepochybuje. Jeho přesvědčení ho přivedlo dokonce až ke spoluzaložení nového oboru - rostlinné neurobiologie.
http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/takesestalo/_zprava/1043664

Na závěr zopakujme co nyní víme.

Bez ohledu na určité rozdíly v pojetí vědomí došli nakonec všichni výzkumníci k jedinému názoru, který do následující podoby zformuloval profesor Polonnikov, doktor technických věd a laureát Státní ceny: „Vědomí představuje univerzální jev, jenž existuje všude: jak v těch nejmenších, tak i v největších vesmírných objektech.“

Malující slon. Video: https://www.youtube.com/watch?v=h2OpApmtf78