Evropská unie v současnosti provádí studie proveditelnosti zaměřené na určení konkrétních detailů takového rejstříku. Existuje několik návrhů, že by se to týkalo pouze lidí s určitými příjmy nebo majetkem, jehož hodnota přesahuje určitou částku.
Často uváděné číslo, které by sloužilo jako spouštěč pro zařazení člověka do centrální evidence, je 200 000 eur. To je v podstatě částka, do které se vejde téměř každý, kdo vlastní dům či dokonce jen byt, auto a nějaké úspory v bance.
Aktiva, která mohou být zahrnuta do registru, zahrnují bankovní účty, nemovitosti, vozidla, umělecká díla, drahé kovy, cenné papíry a kryptoměny, přestože přesné druhy aktiv, které by bylo třeba zveřejňovat, jsou předmětem probíhající studie proveditelnosti.
Mnozí kritici zpochybňují motivaci vytvoření takového rejstříku. Koneckonců, osoby, které perou špinavé peníze a teroristé, by se jednoduše vyhnuly ohlašování svých aktiv do registru, zatímco poctiví Evropané, kteří dodržují pravidla, by se museli vypořádat s časově náročným procesem plnění svých oznamovacích povinností.
Diskuse o registru aktiv sahají přinejmenším do roku 2021 – tedy do období, kdy se EU snažila najít a zmrazit majetek patřící sankcionovaným ruským oligarchům.
Klíčovým prvkem nového registru majetku je najít způsob, jak propojit stávající záznamy, které má každý členský stát o všech financích svých občanů, do jedné centrální databáze, ze které by mohly čerpat orgány v kterémkoli jiném členském státě.
Soukromí a bezpečnost údajů mohou být ohroženy
Ochrana osobních údajů je zde obrovským problémem a mnozí zpochybňují zákonnost zřízení takového rejstříku.
Registr by byl atraktivním cílem pro kyberzločince a státem podporované hackery. Úniky údajů by mohly být užitečné pro každého – od podomních zlodějů přes novináře až po manžele, kteří procházejí rozvodovým řízením.
Hackeři, kteří by získali přístup k tomuto typu podrobných finančních informací, by mohli kromě různých finančních trestných činů provádět i rozsáhlé podvody a krádeže identity. Následky by mohly ovlivnit i globální finanční trhy.
Existují také obavy, že registr majetku by mohl být použit k zavedení dodatečných daní pro evropské občany.
Nejenže by to mohlo připravit půdu pro celoevropskou daň z bohatství, ale možná by se to dalo použít i jako způsob k zabránění lidem v budoucnu kupovat kryptoměny kromě oficiální digitální měny centrální banky ( CBDC ).
Lidé ztrácejí osobní práva pod záminkou předcházení kriminalitě
Prezident Asociace evropských daňových poplatníků Rolf von Hohenhau varoval:
„Pokud občané podpoří tuto nejnovější iniciativu EU, ztratí všechna svá osobní práva přes byrokratická zadní vrátka. Pod záminkou předcházení praní špinavých peněz budeme všichni vyšetřováni.“
Mluvčí Eurokomise tvrdí, že studie nutně neznamená, že takový rejstřík je za rohem. V takovém případě by ale šlo o plýtvání zdroji k provedení hloubkové studie proveditelnosti, pokud z ní nikdy nic nebude.
A nejsou to jen Evropané, které by to mělo znepokojovat. Další země, včetně USA, by mohly následovat příkladu EU a učinit kroky k přijetí podobných databází evidujících druhy majetku, které se tradičně nesledují.
Týkalo by se to hlavně zlata a kryptomen s tvrzením, že je třeba bojovat proti terorismu a praní špinavých peněz.
Autor: Cassie B., Zdroj: naturalnews.com