Chatrná dominance

Podívejme se na tento scénář blíže. Na konci roku 2022 se německý kancléř Olaf Scholz vydal na tolik kritizovanou cestu do Číny, která v tom roce zůstala již sedmým rokem po sobě obchodním partnerem Německa číslo jedna. Podle těchto údajů by návštěva byla zřejmá kvůli jeho obchodním zájmům. Ale podle toho, jak se na ni díváte, se může ukázat, že je největším obchodním partnerem Německa, nebo systémovým rivalem.

Evropská komise, k níž se za chvíli vrátíme, nedávno varovala členské státy, aby "nebyly naivní", pokud jde o čínské investice v Evropě, a o malou svobodu, které se v asijské zemi se svými firmami těší, ale neříká nic o překážkách v Evropě pro čínské firmy nebo o nákupech výzbroje a energie z USA.

V rámci stejné logiky existují protichůdné iniciativy, které dynamizují jakýkoli alternativní plán k válce. Dobrým příkladem je zničení plynovodu Nord Stream a prohlášení německého ministra obrany, jakož i vstup Finska do NATO.

Začněme německým kancléřem. Jak jsme již řekli, odcestoval do Číny, ale v březnu letošního roku odcestoval také do Washingtonu, a to bez doprovodu, bez novinářů a tiskové konference, se svou tajnou službou. Absolvoval osmdesátiminutové setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem, a to dokonce bez přítomnosti svých asistentů.

Ani jedna ze zemí nezveřejnila žádné prohlášení nebo písemnou dohodu. Problém, který je třeba řešit s jeho americkým protějškem, spočívá v tom, že kancléř Scholz se od loňského podzimu zjevně podílí na podpoře krycí operace Bidenovy administrativy v Baltském moři, na vyhození plynovodu Nord Stream 1 a 2 do povětří, což je alternativa k obnovení přátelských a obchodních vztahů s Ruskem, nebo chcete-li, je účastníkem zničení všech mostů, které by mohly vést k obklíčení Evropy Ruskem.

Jisté je, že návštěva objasnila pozici Německa, když vyšlo najevo, že německá vláda nemá dostatečnou autonomii při rozhodování, od energetiky přes geopolitiku až po válku, což potvrdil i rozhovor s relativně novým ministrem obrany Borisem Pistoriem v německém listu Die Welt. Jeho neuvěřitelné odpovědi podrobně rozebírá Dr. Ezequiel Bistoletti zde.

Přeletíme dvě důležité otázky. Že jakékoli zvýšení obranného rozpočtu bude muset jít z jiné rozpočtové položky, aby se vyrovnal, tj. ze sociálních investic do zbrojení. Německo letos zvýší své výdaje na obranu o 100 miliard dolarů. Tyto částky byly od pádu Berlínské zdi přesměrovány z obrany do zdravotnictví, školství, sociální péče atd. Ale asi nejpřekvapivější na ministrově prohlášení je, že dává válku do souvislosti s volbami v USA, které by v létě potvrdily její konec. Jedna z hypotéz naráží na možný nástup Trumpa do prezidentského úřadu. V reakci na to by nastal chaos, a pokud by zvítězil demokrat a válka by se posunula směrem k Indopacifiku, Německo by muselo spolupracovat s USA a přerušit nebo napnout vztahy s Čínou. Skutečný nesmysl.

Návštěvy vedoucích představitelů EU v Číně ukazují, že mnoho zemí stále věří více v obchod než v multipolární svět, i když tyto dvě myšlenky nejdou příliš dohromady. Španělský premiér Pedro Sánchez zahájil svou státní návštěvu Číny v roce, kdy si obě země připomínají 50. výročí navázání diplomatických vztahů. Francouzský prezident Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vydali na neobvyklou společnou návštěvu Číny ve snaze posílit vztahy EU s Pekingem.

Jednání se sice týkala obchodu, ale část projevu se týkala i rostoucí globální politické a ekonomické rivality mezi Pekingem a Washingtonem a toho, že by nebylo moudré prodávat zbraně Moskvě, ačkoli nikdo příliš nechápe, proč Evropa a USA mohou prodávat zbraně Ukrajině a Čína Rusku ne. Na druhou stranu je pravda, že obchodní deficit EU s Čínou se za pouhých 7 let zdvojnásobil, a to ze 114,4 miliardy eur v roce 2014 na 248,9 miliardy eur v roce 2021, což je otázka, která by měla být pro předsedkyni Komise stěžejní.

Zdá se, že problém nespočívá pouze ve válečném konfliktu, ale i v dalších sporných válkách v rámci téže války, obchodní válce, finanční válce atd. Skutečnost, že vedoucí představitelé USA, NATO a EU ani neuznali roli Číny při úspěšném zprostředkování sblížení mezi Íránem a Saúdskou Arábií v nedávné době, odráží stejné úzké myšlení, a i když to neříkají, s návštěvou Číny se to změnilo.

Válka na Ukrajině se dostane do centra pozornosti, zejména po nedávné návštěvě Si v Moskvě. "Čína je jedinou zemí na světě, která může mít na konflikt bezprostřední vliv, ať tak či onak," poznamenává zdroj z Elysejského paláce. A zatímco žádný z vedoucích představitelů USA, NATO ani EU se k čínskému mírovému návrhu nevyjádřil, Macron se o dvanáctibodovém pozičním dokumentu k ukončení ukrajinské krize vyjádřil pozitivně. A přestože se všichni domnívali, že text bude ignorován, obraz Číny, která chce "vybudovat cestu k míru", přičemž vynechává USA, je stále reálnější.

Zde začínáme chápat, proč Macronova návštěva Číny a setkání se Siem rozrušily mnohé americké a britské komentátory a média. Deník New York Times přinesl titulek: "Francouzská diplomacie podkopává snahy USA o zkrocení Číny". The Telegraph napsal: "Macron ponížil sebe i EU - tolik k jednotě Západu". Foreign Policy označil Macronovu cestu za "bláznivý výlet". Bláznivý nápad se neshoduje s fakty. Jde o to, že centrem Evropy by měla být Francie, nikoli Německo, že Evropa by se měla oddělit od dolarové oblasti nebo na ní být méně závislá a že by se měl posílit koncept "evropské strategické autonomie", zejména na Tchaj-wanu. Macron se domnívá, že starý kontinent by se měl dostat z této americké pasti.

Zdá se, že tato argumentace je správná, protože od prosince loňského roku se začaly objevovat úniky informací, a jako vždy je řízený přísun informací způsoben tím, že někdo chce, abychom začali přijímat opak toho, co nám bylo prodáno. A ukrajinské příměří, odchod USA z příměří a fotografie jsou jedním z nich. Přes noc NYT nachází nejen bombardéry Nord Stream, ale i asi 100 nedávno uniklých brífingových slajdů s operačními údaji o válce na Ukrajině, které ukazují, že je to zjevně jinak. A právě bezprostřední prestiž zpravodajských informací prý nejvíce znepokojuje představitele Bílého domu a Pentagonu.

Některé z nejcitlivějších materiálů - mapy ukrajinské protivzdušné obrany - jsou 40 dní staré a mohli by je mít v rukou Rusové, Číňané, Pákistánci nebo kdokoli jiný, kdo má na válce zájem. Právě "tajné" a "supertajné" dokumenty a v nich obsažená vodítka pro nadcházející operace činí tato odhalení obzvláště škodlivými. Více než 100 stran diapozitivů a instruktážních dokumentů nenechává nikoho na pochybách, jak hluboce jsou USA zapojeny do každodenního vedení války, poskytováním zpravodajských informací a logistiky. Stejně tak údaje o mrtvých v poměru 4 Ukrajinců na 1 Rusa, neexistující protiletadlové obraně, zpětném úderu na všech stranách, zkrátka o hrozícím konci války nebo patové situaci ze zřejmých důvodů.

Tím, kdo by měl z unipolárního hlediska do tohoto scénáře zasáhnout z druhé strany Atlantiku, jsou USA, ale zdá se, že v prezidentském klání není situace zcela jednoznačná, což ovlivňuje celou válku. Někteří republikáni se nedomnívají, že bývalý prezident Trump je tím nejlepším kandidátem, který by se mohl ucházet o prezidentský úřad, protože díky řízeným únikům informací se Donald Trump stal prvním bývalým prezidentem USA, který čelí obvinění z trestného činu. Soudce mu totiž sdělil 34 obvinění, která proti němu byla vznesena a která se týkala placení za mlčení bývalé pornoherečky, s níž měl údajně vztah.

Na straně demokratů to vypadá stejně. Řízené úniky informací kladou velký otazník nad osudem předpokládaného prezidentského kandidáta, současného prezidenta Joea Bidena, který je obviňován ze zapojení do rodinného obchodního modelu obchodování s vlivem, úplatkářství a korupce s Ukrajinou a Čínou. Problém je zde poněkud složitější, protože Výbor pro dohled Sněmovny reprezentantů si v rámci vyšetřování obchodních aktivit Huntera Bidena předvolal čtyři významné finanční instituce. A to Bank of America, Cathay Bank, JP Morgan Chase a HSBC. Tyto banky obdržely předvolání v souvislosti s vyšetřováním výboru, týkajícím se  Bidenovy rodiny a jejím obchodování s vlivem na globální úrovni.

Situaci komplikuje skutečnost, že Volodymir Zelenskyj se stal prezidentem země díky Ihoru Kolomöjskému, třetímu nejbohatšímu muži Ukrajiny a bývalému majiteli největší ukrajinské banky PrivatBank. Obvinění, že tuto banku vyraboval, vyvolala rozsáhlá vyšetřování na Ukrajině i ve Spojených státech, včetně vyšetřování trestného činu praní špinavých peněz ve výši 5,5 miliardy USD. Praní peněz skončilo v Delaware, kde byl Joe Biden senátorem  a osobou zapojenou do praní špinavých peněz je jeho syn.

Jamie Dimon, šéf společnosti JP Morgan Chase & Co, bude vyslýchán ohledně vztahu banky se zesnulým sexuálním delikventem a bývalým klientem Jeffreym Epsteinem. Tento sebevrah pracoval v bance Bear Stearns, která v roce 2008 odstartovala krizi. Když Dimon nastoupil do čela JPMorgan, řídil investiční akvizice Bear Stearns a Washington Mutual, spořitelny, jejíž krach byl největším v historii USA. Generální ředitel JP Morgan a sexuální obchodník byli zřejmě partneři. Zatím vše v pořádku, až na to, že BlackRock a JP Morgan jednají s ministrem financí o tom, jak vyřešit odliv vkladů z amerických regionálních bank do velkých bank, tedy k nim. 

Zdá se, že americká administrativa by se již měla zaměřit na potenciální rizika, která by jüan způsobil světovému obchodu, přinejmenším poté, co by vypukly geopolitické "problémy" na vysoké úrovni typu vláka o Tchajwan. Během jediného roku se již jüan stal nejobchodovanější měnou na ruském trhu, abychom uvedli jen jeden příklad. A v únoru 2023 čínská měna poprvé předstihla dolar v objemech burzovních obchodů a nikdo neví, co se stane s BRICS.

USA se prohlašují za jediného ochránce principu suverenity a územní celistvosti, když dlouze hovoří o respektování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Zároveň postrádají respekt k suverenitě a územní celistvosti Číny, když jde o otázku Tchaj-wanu. Dodávky zbraní jsou dalším důkazem dvojího metru Spojených států. USA varují Čínu, aby nedodávala zbraně Rusku, a zároveň pokračují v prodeji zbraní Tchaj-wanu, čímž porušují komuniké ze 17. srpna, dokument, v němž USA přijaly vůči Číně politické závazky v otázce jedné Číny.

Manipulace a vyhrožování ze strany USA za účelem politického a hospodářského zisku, zejména v Evropě, neodrážejí nic jiného než zoufalý strach ze ztráty hegemonické moci diktovat a zasahovat do světových záležitostí. Problémem je, že doba se zrychlila. Brzezinského myšlenka se zhmotnila a multipolarita je tu již s námi a ne že by v dohledné době dorazila.

Ale tento rozkolísaný svět, dezorientovaná Evropa a USA zapletené do boje o prezidentský úřad nevěstí nic dobrého do budoucna.

Překlad CFP!

Zdroj: https://eltabanoeconomista.wordpress.com/2023/04/11/un-dominio-desvencijado/