Koloniální minulost vyplouvá napovrch jako olej ve vodě

Je to poprvé, kdy jsme mohli hovořit o extraktivismu bez pocitu viny, komentoval po jednání argentinský prezident Alberto Fernández. Napůl žertem, napůl vážně dodal: trvalo pět století, než jsme to konečně pochopili.

Tisková konference, na níž usměvaví zástupci Latinské Ameriky, Karibiku a EU představili závěrečnou deklaraci, která se do poslední chvíle zdála nemožná, se konala necelý kilometr od sochy připomínající Patricka Lumumbu v Bruselu, která se nachází v tzv. africké čtvrti města, Matongé. 

Bývalý konžský premiér byl zavražděn v roce 1961 na příkaz CIA, která s podporou Belgie, bývalé kolonie, provedla v Kongu vojenský převrat. Lumumba byl mučen, rozčtvrcen a jeho tělo rozpuštěno v kyselině. Jeden belgický důstojník si ponechal zub konžského vůdce jako válečnou trofej a loni jej belgické úřady v rámci projevu lítosti darovaly Lumumbově dceři.

Staletí evropské koloniální nadvlády, ekonomické drancování a otroctví jsou těžkým břemenem. Evropanský zdravý rozum trvá na tom, že osvobozenecké boje ve 20. století ukončily kolonialismus, ale pro latinskoamerické hosty tohoto summitu konec kolonialismu nejenže neskončil, ale pokračuje s jinou tváří. S odvoláním na univerzální lidská práva je kolonialismus často plynný a prchavý, ačkoli sny o udržení Nového světa jako nekonečného zdroje bohatství pro evropské elity zůstávají stejně přítomné jako kdykoli předtím, představa, která se znovu a znovu vrací s kadencí vlny a dokonce se vkrádá do oficiální rétoriky.

Latinská Amerika však nemlčí a výměna vzkazů na Twitteru mezi ministry zahraničí Kuby a Bruselu po bilaterálním setkání na okraj summitu, které se, soudě podle fotografií, neslo v duchu úsměvů a vřelých stisků rukou, je toho dobrým příkladem. Belgická ministryně Hadja Lahbibová však na závěr setkání na sociálních sítích poznamenala, že nám tlumočila naše obavy ohledně situace v oblasti lidských práv na Kubě. Hovořili jsme také o mezinárodních otázkách, například o americkém embargu. Reagoval kubánský ministr Bruno Rodríguez: Zabýval jsem se důsledky zpřísněné blokády pro Kubu a dvojími standardy Belgie v oblasti lidských práv. Na jednu stranu jsem se ptal, na druhou.

Mimochodem, sankce proti ostrovu a zařazení karibské země na americký seznam zemí sponzorujících terorismus je jedním z bodů, které zástupci obou regionů schválili na plenárním zasedání.

Pro hostitele summitu Celac-EU byla válka na Ukrajině z hlediska veřejného mínění tady a teď. Latinskoameričané, kteří v roce 2014 prohlásili region za zónu míru, však odmítli, aby se Ukrajina stala tématem v rámci dvouregionálních vztahů.

Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému proto nebylo umožněno se summitu zúčastnit. Díky tomu byl zachráněn před pohlcením geopolitickou posedlostí Evropy, která příliš zdůrazňuje pouze jeden úhel pohledu na konflikt, a toto setkání se mohlo soustředit na politický dialog mezi oběma regiony, budoucnost hospodářských a obchodních vztahů a spolupráci mezi národy, což jsou tři osy bruselské agendy.

Uprostřed intenzivních jednání na summitu (17.-18. července) přiznal odstupující nizozemský premiér Mark Rutte, že se Evropané musí naučit jednat s latinskoamerickou podrážděností a neukázněností. "V minulosti," řekl, "EU často nezvedala telefon, když asijské, africké nebo latinskoamerické země volaly..... To, že nám to nyní vmetli do tváře, je také důkazem, že se jako Evropa někdy chováme trochu arogantně," dodal.

Eduardo Galeano před lety vysvětlil, co se děje, s omluvou nizozemskému premiérovi, bez takové lenosti: "Nejprve se ve jménu Boha nebes provádělo drancování jinověrci. Nyní jsou prováděny ve jménu Boha pokroku. V té zakázané a opovrhované identitě našich národů však stále září některé klíče k jiné možné Americe.

Překlad CFP!

Zdroj: https://espanol.almayadeen.net/Articulos/1722140/el-pasado-colonial-se-cuela-en-la-cumbre