Z AVIA.PRO (18.1.2025): Izrael propustí z vězení téměř 2 000 palestinských vězňů
- Podrobnosti
- Speciály CFP! / Svět kolem nás|
- 19. leden 2025|
- avia.pro|
- 763 x
Z AVIA.PRO (18.1.2025):
Izrael propustí z vězení téměř 2 000 palestinských vězňů
Dne 18. ledna 2025 oznámilo egyptské ministerstvo zahraničí, že mezi Izraelem a palestinskou stranou bylo dosaženo dohody, podle níž Izrael propustí více než 1 890 palestinských vězňů výměnou za návrat 33 izraelských rukojmích. Tato dohoda byla umožněna díky zprostředkovatelskému úsilí Egypta a dalších mezinárodních stran.
Výměna rukojmích a vězňů má proběhnout v několika fázích. První fáze zahrnuje propuštění nejzranitelnějších kategorií palestinských vězňů, jakými jsou ženy a nezletilí. Izrael na oplátku očekává, že získá záruky bezpečnosti svých občanů a ukončení útoků na své území.
Situace kolem jednání zůstává již několik měsíců napjatou. Izraelské úřady opakovaně prohlásily, že jejich prioritou je návrat občanů, zadržovaných palestinskými skupinami. Palestinská strana zase požadovala propuštění všech svých politických vězňů, včetně vůdců odboje.
Egypt, který v procesu vystupoval jako hlavní zprostředkovatel, uvedl, že cílem dohody je snížit napětí v regionu a vytvořit podmínky pro další jednání. Káhira rovněž zdůraznila, že je důležité, aby obě strany splnily všechny své závazky, aby tak nedošlo ke zmaření dohody.
Více informací na: https://avia.pro/…nyh
--------------------------------------------------------------
USA oznámily rozmístění jaderných bomb B61-12 v Evropě
USA dokončily rozmísťování modernizovaných jaderných gravitačních bomb B61-12, a to na evropských základnách NATO, oznámil Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA). Tato zbraň se stala náhradou za zastaralou verzi B61, používanou od dob studené války a svědčí o pokračujícím posilování jaderného potenciálu aliance. Šéfka NNSA, Jill Chrobyová, zdůraznila, že modernizace má za cíl zvýšit udržitelnost a bojeschopnost NATO a také posílit spolupráci se spojenci, včetně Británie.
Modernizační program B61 - 12 byl zahájen v roce 2008, jejich výroba pak v roce 2021. Bomba byla navržena tak, aby nahradila modely B61-3, B61-4, B61-7 a B61-10, přičemž si zachovala všestrannost a přizpůsobení se moderním nosičům, včetně stíhačky F-35A, certifikované pro použití této bomby. Maximální výkon B61-12 je 50 kilotun, což je trojnásobek výkonu bomby, svržené na Hirošimu.
Podle bulletinu atomových vědců bylo asi 100 jaderných bomb rozmístěno na šesti leteckých základnách, nacházejících se v pěti zemích Evropy. Mezi ne patří Belgie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Turecko. Například na základně Kleine Brogel v Belgii a základně Büchel v Německu se nachází 10-15 bomb, které mohou být využity letadly F-16MLU a PA-200 Tornado. V Itálii jsou bomby umístěny na základnách Aviano a Gedi a v Turecku se tyto zbraně skladují na základně Incirlik s možností jejich dalšího transportu na jiná místa, a to v případě hrozícího konfliktu.
Zvláštní pozornost poutá přestavba letecké základny Lakenhit ve Velké Británii, kde byly americké jaderné arzenály umístěny až do roku 2008. Podle odborníků je základna modernizována tak, aby v rámci posílení jaderného odstrašení zde mohly být umístěny nové jaderné zbraně.
Více na: https://avia.pro/…-12
-----------------------------------------------------------
USA, pokud by došlo k připojení Grónska, čeká dilema, a to z důvodu jejich zdejší vojenské základny
Dne 18.ledna 2025 znovu upoutala pozornost světových médií situace ohledně opuštěné americké vojenské základny Camp Century, která se nachází pod grónským ledem. Tento objekt, z dob studené války, by mohl způsobit ekologickou katastrofu, a to v důsledku změny klimatu a tání ledovců. Podle informací, zveřejněných deníkem Politico, zůstává základna vážným zdrojem potenciální hrozby pro zdejší životní prostředí, ale i mezinárodní vztahy.
Camp Century byla postavena Spojenými státy v roce 1959, a to v rámci tajného programu Ledový červ. Jejím cílem bylo vytvořit síť podzemních tunelů, určených pro umístění jaderných raket, které by mohly být odsud vypouštěny v případě konfliktu se Sovětským svazem. Základna byla vybavena jaderným reaktorem a pojala až 200 vojáků. Projekt se však ukázal jako nepraktický, a to z důvodu nestability ledové pokrývky. V roce 1967 byl objekt zcela opuštěn. Američané odstavili jaderný reaktor, ale ponechali tu velkou část infrastruktury a odpadů, včetně radioaktivních materiálů a více než 200 tisíc litrů nafty.
New York Post již dříve uvedl, že vědci NASA v listopadu 2024 objevili zbytky této základny, a to v hloubce asi 30-ti metrů pod ledem. Nyní se situace zhoršuje působením globálního oteplování: Pokud bude led bude i nadále tát současným tempem, toxické látky se mohou dostat do oceánu nebo se stát součástí samotného ledovce, což vytvoří vážná ekologická rizika.
Ekologové a politici v Grónsku vyjadřují znepokojení. Jak uvedl poslanec strany Inuit Ataqatigiit Pipaluk Linge, grónci se obávají nejen Camp Century, ale i dalších amerických vojenských základen, které by za sebou zanechaly další znečištění Arktidy.
"USA zde zanechaly tuny odpadků a jejich odpad ohrožuje náš ekosystém," zdůraznil.
Další komplikace pak přináší grónský geopolitický aspekt. Donald Trump, nově zvolený prezident USA, na začátku ledna 2025 znovu zdůraznil strategický význam Grónska pro americkou národní bezpečnost! Doslova prohlásil, že USA by měly usilovat o kontrolu nad tímto ostrovem. Grónský premiér, Mute Borup Aegede, však takové záměry kategoricky odmítl s tím, že ostrov "není na prodej!".
Na pozadí těchto prohlášení odborníci poukazují na to, že USA by mohly čelit nutnosti převzít odpovědnost za ekologické vyčištění základny Camp Century a dalších zařízení, pokud budou nadále posilovat své nároky na Grónsko. Studie vědců z Coloradského institutu CIRES ukazují, že i malé dopady globálního oteplování mohou urychlit uvolňování toxických látek ze spodních vrstev ledu.
Více na: https://avia.pro/…azy
-----------------------------------------------------------
Británie chce získat oporu v Azovském moři, a to prostřednictvím dohody s Ukrajinou
Velká Británie a Ukrajina podepsaly 16. ledna dohodu o stoletém strategickém partnerství, kde jedním z bodů je posílení spolupráce v oblasti námořní bezpečnosti. Dokument se týká spolupráce v Azovském, Černém a Baltském moři a jeho cílem je rovněž posílení jejich pozic v Atlantském oceánu. Rusko však tyto plány ostře kritizovalo s tím, že by mohly způsobit další regionální eskalaci.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Maria Zacharovová, ve svém komentáři zdůraznila, že Rusko je kategoricky proti jakékoli spolupráci mezi Spojeným královstvím a Ukrajinou v Azovském moři! Podle ní jsou takové iniciativy přímou výzvou ruským národním zájmům.
„Chtěli bychom varovat snílky na Bankové a v Downing Street, že ani pro Ukrajinu, ani pro Spojené království není v Azovském moři místa pro jejich spolupráci,“ uvedla diplomatka.
Zacharovová rovněž upozornila, že Londýn využívá dohody s Kyjevem k tomu, aby se pokusil rozšířit svůj vliv v klíčových námořních zónách. Podle názoru mluvčí ruského ministerstva zahraničí takové kroky naznačují britskou snahu upevnit svou přítomnost ve strategicky důležitých regionech a využít Ukrajinu jako nástroj svého nátlaku na Rusko.
Britsko-ukrajinskou dohodu dříve kritizovalo také ruské velvyslanectví v Londýně. Ruští diplomaté označili prohlášení Londýna za provokativní a varovali, že by mohlo vést k dalšímu kolu eskalace. Moskvu znepokojuje zejména zmínka o Azovském moři, které je, podle Ruska, vnitřní vodní plochou pod jeho jurisdikcí. Londýn, nicméně, na ruská prohlášení nereagoval.
Více na: https://avia.pro/…ore
------------------------------------------------------------
ERR: Válečné lodě NATO byly vyslány hlídkovat v Baltském moři
Válečné lodě NATO začaly hlídkovat v Baltském moři, a to v rámci nové mise Baltic Sentry, jejímž cílem je, údajně, zvýšit situační povědomí aliance v tomto regionu. Operace, která byla zahájena po summitu NATO v Helsinkách ze 14. ledna, týkajícího se regionu Baltského moře , je časově neomezená, uvedlo vrchní velitelství spojeneckých sil NATO v Monsu.
Podle aliančního prohlášení je hlavním účelem této mise monitorování námořní infrastruktury, ochrana telekomunikačních a energetických kabelů a předcházení potenciálním hrozbám. V rámci operace již bylo nasazeno několik lodí, včetně fregaty nizozemského královského námořnictva Tromp, která tuto eskadru vede. Některé z lodí kotví v tallinnském přístavu Mine Harbour, kde se nachází základna pro koordinaci jejich aktivit.
Zvláštní pozornost je věnována spolupráci mezi námořnictvy zemí regionu, včetně Estonska, Finska, Švédska, Dánska, Německa, Polska, Litvy a Lotyšska. Lodě, účastnící se této mise, jsou vybaveny moderními pozorovacími prostředky, včetně vrtulníků a sonarových systémů, které jsou schopny kontrolovat mořské dno, identifikovat možné hrozby a monitorovat stav podmořské infrastruktury. „Jsme připraveni reagovat na jakékoli neobvyklé události,“ uvedl velitel nizozemského námořnictva - Arjen Warnaar.
Incidenty poškození kabelů v Baltském moři byly jedním z důvodů (záminek) pro zintenzivnění činnosti NATO v tomto regionu. V listopadu a prosinci 2024 byly zaznamenány incidenty poškození telekomunikačních a energetických kabelů, a to mezi Finskem, Švédskem, Litvou a Německem. Podezření z účasti na těchto událostech padlo na čínskou nákladní loď Yi Peng 3 a tanker Eagle S, plující pod vlajkou Cookových ostrovů.
Více informací na: https://avia.pro/…rya
-----------------------------------------------------------------------
Rusko bude do Íránu dodávat plyn přes Ázerbájdžán
Ruský prezident, Vladimir Putin, potvrdil dosažení dohody o přepravě ruského plynu do Íránu, a to přes ázerbájdžánské území. Rovněž zmínil předpokládaný roční objem dodávek, a to 55 miliard metrů krychlových. Podrobnosti o trase a počáteční objemy dopravy však zůstávají předmětem diskusí. Ázerbájdžán tuto dohodu doposud nepřipomínkoval.
Otázka trasy dodávek dlouho zůstávala jedním z hlavních dohadů. Možnosti byly dvě: Buď přes Ázerbájdžán nebo střední Asii. Podle zpráv íránských médií bylo původně plánováno uspořádat swapové dodávky plynu o objemu 15 milionů metrů krychlových denně (neboli 5,5 miliardy metrů krychlových ročně) prostřednictvím hlavního plynovodu Gadžikabul - Astara - Abadan, který spojuje Írán a Ázerbájdžán, a plynovodu Gadžikabul – Shirvanovka – Mozdok, který spojuje Ázerbájdžán s Ruskem.
Koordinace trasy přes Ázerbájdžán otevírá nové perspektivy pro energetickou spolupráci tří zemí. Pro Rusko, jehož možnosti přímého vývozu plynu do Evropy jsou omezené v důsledku sankcí a dalších geopolitických faktorů, představují takové dohody reálnou šanci na udržení své přítomnosti na světovém trhu s plynem.
Část dodávek ruského plynu do Íránu má být využita k uspokojení domácích potřeb islámské republiky a zbytek má směřovat na vývoz, a to včetně Turecka. Tento projekt je v souladu s plány Ruska, Íránu a Kataru na vybudování plynového uzlu v Turecku, který by se mohl stát důležitým uzlem tranzitu energie do Evropy.
Více na: https://avia.pro/…han
--------------------------------------------------------------
USA chtějí ohrozit dodávky ruské ropy do Indie
Odmítnutí západních zemí nakupovat ruskou ropu otevřelo nové možnosti pro Indii, která začala aktivně dovážet palivo z Ruska, a to se značnou slevou. Nové americké sankce, zaměřené na omezení vývozu ruské ropy, by však mohly tyto dodávky vážným způsobem ohrozit a snížit tak příjmy Moskvy z prodeje ropy. Podle analytiků by tato opatření mohla Indii připravit až o 500 000 barelů ruské ropy denně, což by byla významná rána pro obchodní vztahy obou zemí.
Indie v současné době pokrývá 88 % své potřeby ropy dovozem, z čehož ruská ropa, v roce 2024, představovala 37,6 %. Většina dovozu se do země dostává prostřednictvím tankerů z přístavů, nacházejících se v Baltském a Černém moři, přičemž hlavní podíl připadá na ropu Urals. Na tento druh ropy se vztahuje cenový strop, stanovený západními zeměmi, a to ve výši 60 dolarů za barel. V roce 2024 však Rusko začalo ve větší míře využívat svou stínovou flotilu, která umožňuje obcházet mnohá omezení.
Cílem sankcí, přijatých USA, je zpřísnit kontrolu nad toky ruské ropy a ztížit její přísun do třetích zemí. Podle analytiků by v případě, že se Indie rozhodne plně dodržovat nová omezení, mohly dodávky ruské ropy klesnout již v únoru 2025, následované pak poklesem objemů v březnu. To by Indii nejen zkomplikovalo přístup k levné ropě, ale také ohrozilo stabilitu její energetické soběstačnosti.
Mnoho odborníků zdůrazňuje, že se Indie ocitla ve složité situaci. Na jedné straně má zájem pokračovat v dovozu levné ropy, aby uspokojila své potřeby, na druhé straně je nucena vzít v úvahu tlak západních partnerů, zejména USA, a to uprostřed rostoucího geopolitického napětí.
Snížení dodávek ruské ropy může mít dopad i na ekonomiku Moskvy. Indie se v roce 2024 stala největším odběratelem ruské ropy a zajišťovala značnou část příjmů z jejího vývozu. Ztráta tohoto trhu by mohla přinutit Rusko k aktivnějšímu hledání dalších alternativních kupců, což se v podmínkách sankcí a logistických omezení stává stále obtížnějším úkolem.
Více na: https://avia.pro/…iyu
--------------------------------------------------------
Ministerstvo financí USA bude od 21. ledna nuceno přijmout "mimořádná opatření" k zabránění platební neschopnosti
Americká ministryně financí, Janet Yellenová, varovala lídry Kongresu, aby od 21.ledna 2025 přijali "mimořádná opatření", aby tak zabránili platební neschopnosti. Uvedla to ve svém oficiálním dopise a zdůraznila, že nejistota ohledně příjmu plateb ztěžuje předpovídání nutnosti takových opatření. Yellenová apelovala na Kongres, aby urychleně rozhodl o pozastavení limitu veřejného dluhu, aby tak byla zachována důvěra v ekonomiku země.
Celkový veřejný dluh USA, k 18.lednu 2025, se podle údajů Ministerstva financí pohybuje kolem 36,19 bilionu dolarů. Situace je komplikována tím, že 21.ledna připadá na druhý den druhého prezidentského období Donalda Trumpa, což tomuto problému přidává na politickém napětí kolem jeho řešení.
Mimořádná opatření, která může ministerstvo financí zavést, zahrnují přenesení některých závazků, dočasné pozastavení plateb na jednotlivé sociální programy a použití dalších finančních nástrojů ke snížení výdajů. Tato opatření jsou však dočasná a nemohou nahradit dlouhodobé řešení státního dluhu. Podle Yellenové jsou takové kroky nezbytné k ochraně úvěrového ratingu USA a k zabránění ekonomickým dopadům, které by mohly nastat v případě platební neschopnosti.
Současný politický kontext zároveň přidává na obtížnosti řešení této situace. Nové složení Kongresu, které se vytvořilo po volbách, představuje arénu tvrdého boje mezi republikány a demokraty. Republikánská strana, která podporuje Trumpa, vznáší požadavky na snížení vládních výdajů, což může zkomplikovat dosažení kompromisu.
Ekonomové varují, že selhání USA by mohlo způsobit rozsáhlé dopady na globální ekonomiku, včetně růstu úrokových sazeb, poklesu akciových trhů a poklesu důvěry v dolar jako rezervní měnu. V roce 2011 podobná situace vedla ke krátkodobému snížení úvěrového ratingu země, což se odrazilo na finančních trzích.
Více na: https://avia.pro/…-21
--------------------------------------------------------------
Teherán zažil střelbu přímo uvnitř íránského Nejvyššího soudu - dva soudci byli zabiti
Dnes ráno, v sobotu, došlo v Teheránu k teroristickému útoku, při kterém byli na místě zabiti dva významní soudci Nejvyššího soudu, Hojjat-ul-Islam wal-Muslimin Ali Razini a Hojjat-ul-Islam wal-Muslimin Mohammad Muqiseh. K incidentu došlo v budově Nejvyššího soudu, kam střelec vstoupil v rámci předem naplánované akce. Soudci, kteří jsou známí svou prací v oblasti boje proti trestným činům, souvisejícím s národní bezpečností, špionáží a terorismem, byli zabiti, a to přímo před zraky přítomných.
Podle íránské justice neměl útočník u soudu co pohledávat, nebyl klientem žádného ze zdejších úřadů. Po útoku spáchal sebevraždu, což zkomplikovalo proces zjišťování jeho motivů a dalších možných vazeb. Úřady již zahájily vyšetřování, jehož cílem je identifikovat osoby odpovědné za organizaci tohoto útoku.
Zesnulí soudci zastávali klíčové pozice v justici země: Alí Razíní vedl pobočku 39 Nejvyššího soudu a Muhammad Mukise pobočku 53. Nejvyššího soudu. Oba byli považováni za jedny z nejzkušenějších v oblasti boje proti terorismu a špionáži a působili také v procesech, souvisejících s národní bezpečností.
Útok vyvolal v Íránu široký ohlas. Mnozí incident přičítají zesílenému boji země proti špionážním aktivitám a teroristickým skupinám, které jsou, podle oficiálních představitelů, podporovány zahraničními státy. Íránský soudní systém v uplynulém roce důrazně pracoval na identifikaci a stíhání agentů, napojených na zahraniční zpravodajské služby a teroristické organizace.
Současný incident zvýšil v zemi obavy ohledně bezpečnosti klíčových členů íránského státního systému. Íránští političtí představitelé vyzvali ke zvýšení bezpečnostních opatření na ochranu vysokých představitelů, zapojených do boje proti terorismu a vnějším hrozbám.
Více informací na: https://avia.pro/…dey
--------------------------------------------------------------
OBSE odmítla stát se pozorovatelem voleb v Bělorusku
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že odmítá vyslat své pozorovatele k nadcházejícím prezidentským volbám v Bělorusku, plánovaným na konec ledna. Jak uvedl úřad pro demokratické instituce a lidská práva (BDIPČ), pozvání běloruských úřadů přišlo příliš pozdě — pouhých 10 dní před samotným hlasováním, což znemožňuje plnohodnotné sledování volebního procesu.
V oficiálním prohlášení OBSE zdůrazňuje, že tak krátká doba neumožňuje pozorovatelům zhodnotit klíčové fáze volební kampaně, včetně registrace kandidátů, vytváření volebních komisí a provádění předvolební agitace.
"Neschopnost běloruského režimu, včas vyslat výzvu OBSE, zdůrazňuje jeho zanedbání transparentního volebního procesu," píše se v dokumentu, který podepsal americký ministr zahraničí - Anthony Blinken.
Rozhodnutí OBSE vyvolalo na mezinárodní scéně velký ohlas. Americký ministr zahraničí prohlásil, že odmítnutí organizace sledovat volby v Bělorusku jen potvrzuje pochybnosti o transparentnosti a legitimitě běloruského volebního procesu. Washington již dříve opakovaně kritizoval běloruské úřady za potlačování opozice, omezování občanských svobod a neprůhledné postupy během konání voleb.
Více na: https://avia.pro/…usi
----------------------------------------------------------
Ruské ministerstvo obrany: Byl zasažen podnik na výrobu raket Neptun a Olcha
18. ledna ruské jednotky provedly Skupinový úder vysoce přesnými zbraněmi na objekty vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny, včetně konstrukční kanceláře "Paprsek". Ruské ministerstvo obrany ve svém prohlášení zdůraznilo, že tento podnik se zabývá vývojem a výrobou raket dlouhého doletu Neptun a proudových projektilů pro systém salvové palby Olcha. Útok byl odvetou za ostřelování civilní infrastruktury v belgorodské oblasti, které provedly ukrajinské síly za pomoci amerických raket ATACMS.
Podle ruského ministerstva obrany bylo cílů úderu dosaženo! Všechny zamýšlené objekty byly zasaženy! Ruská strana tvrdí, že tato akce měla za cíl neutralizovat ukrajinský potenciál pro výrobu vysoce přesných zbraní, které se používají k útokům na civilní objekty.
Zpráva také upřesňuje, že úder byl proveden poté, co se VSU (ukrajinské ozbrojené síly) pokusily použít šesti operačně taktických raket ATACMS k útoku na belgorodskou oblast. Ruské úřady již dříve oznámily záměr přijmout tvrdá odvetná opatření, která mají za cíl snížit ukrajinský vojenský potenciál.
Konstrukční kancelář "Paprsek" je považována za klíčový článek ukrajinského VPK. Zabývá se vývojem a výrobou zbraní, včetně raket Neptun, které jsou známé svou aplikací proti námořním cílům a proudových projektilů pro systémy salvové palby Olcha, schopné zasáhnout cíle na velké vzdálenosti. Podle ruských zdrojů byly údery zaměřeny na ochromení provozu podniku a zabránění výrobě nových šarží těchto zbraní.
Více na: https://avia.pro/…lha
-----------------------------------------------------------------------
Sýrie vyhlásila obchodní válku ruskému zboží
Syrské úřady oznámily zákaz dovozu zboží, vyrobeného v Íránu, Izraeli a Rusku. Tento krok byl učiněn na pozadí radikálních změn v ekonomickém a politickém prostředí země, a to po svržení režimu Bašára Asada.
V hlavním městě země, Damašku, se místní obchody zaplnily zbožím, dováženým z různých zemí, což odráží snahu nové vlády diverzifikovat své ekonomické vazby. Na pultech se objevila turecká balená voda, potraviny ze Saúdské Arábie, západní sladkosti jako Twix a Snickers a také oblíbené značky nápojů, včetně Pepsi.
Nové vedení země také oznámilo zavedení jednotného celního tarifu se snížením cel o 50-60%. Tento pokles má, podle vládních prohlášení, za cíl zjednodušit dovoz surovin. To by mělo přispět k rozvoji místní výroby a podpořit ekonomické aktivity. Dále bylo povoleno používání dolaru ve vzájemném vyrovnávání se, což by mělo usnadnit obchodní podmínky pro syrské společnosti a zahraniční investory.
Zákaz dovozu zboží z Íránu, Izraele a Ruska vyvolal široký ohlas, a to jak uvnitř země, tak i mimo ni. Někteří experti toto rozhodnutí považují za snahu nové syrské vlády distancovat se od bývalých Asadových spojenců a zdůraznit svůj kurz spolupráce s dalšími zeměmi regionu a západu.
Více na: https://avia.pro/…ram
---------------------------------------------------------------
Porošenkův syn byl shledán vinným z vyhýbání se ukrajinské mobilizaci
Ukrajinský soud uznal, Alekseje Porošenka, syna bývalého ukrajinského prezidenta, Petra Porošenka, vinným z vyhýbání se vojenské povinnosti. Podle rozhodnutí soudu musí 39letý Porošenko zaplatit pokutu 25,5 tisíce hřiven, a to z důvodu, že se nedostavil na předvolání do vojenského odvodního střediska. Pokud nebude pokuta zaplacena do 15 dnů, částka se zdvojnásobuje.
Podle materiálů, k případu Aleksejej Porošenka, který má hodnost poručíka v záloze, tento po dvakráte ignoroval předvolání do teritoriálního akvizičního centra (TAC). V prosinci 2024 po něm bylo vyhlášeno pátrání, a to z důvodu vyhýbání se vojenské povinnosti. V současné době pobývá se svou rodinou v Londýně, což, podle ukrajinských orgánů, komplikuje proces jeho předvedení před soud.
Soudní rozhodnutí vyvolalo širokou odezvu v ukrajinských médiích a společnosti. Odpůrci Petra Porošenka využívají tento případ jako důvod ke kritice bývalého prezidenta a poukazují na nedostatek vlastenectví v jeho vlastní rodině!. Příznivci bývalého vůdce naopak tvrdí, že případ má politický podtext a jeho cílem je diskreditovat samotného Porošenka, který nadále zůstává aktivním politikem a kritikem současné vlády.
Právní experti upozorňují, že situace kolem Alekseje Porošenka vyvolává otázku odpovědnosti vojensky odpovědných občanů, nacházejících se v zahraničí, a to v souvislosti s probíhajícím konfliktem. Ukrajinské právo stanovuje povinný návrat vojenských branců k plnění jejich povinností vůči státu. Mechanismy k zajištění tohoto požadavku, však v mezinárodním kontextu stále chybí.
Více informací na: https://avia.pro/…ine
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Zelenskému nebylo umožněno zúčastnit se Trumpovy inaugurace
- Z AVIA.PRO (17.1.2025): Byla zasažena základna žoldáků NATO
- Z PRONEWS (14.1.2025): Toto jsou vily osmi ukrajinských generálů, které shořely v Los Angeles
- Prof. Peter Staněk s Dr. Josefem Skálou - svět pod novou vládou USA
- Rostislav Iščenko: Pokud Ukrajina zastaví tranzit ruské ropy, nezbude z ní ani název
- Vědecké prohlášení Googlu vyvolalo pozdvižení: „Provedli jsme kvantové výpočty v paralelních vesmírech“!
Související články