Z PRONEWS (18.1.2025): Elon Musk: „Make Europe Great Again“ (MEGA)

Poukazuje to také na to, že Muskovy veřejné intervence ve prospěch vůdců, kteří slouží probuzené agendě, budou pokračovat!

Bruselské výhrůžky zákazem sociální sítě X nejsou náhodnými! Známé mezinárodní kruhy totiž hledají způsoby, jak zabránit šíření pravicových a vlasteneckých myšlenek! Tedy těch myšlenek, s nimiž se setkali během triumfálního vítězství Donalda Trumpa! Občané již nevěří mainstreamovým médiím!!!

Muskova veřejná podpora pravicové AfD (Alternativa pro Německo) je pro ně obzvláště znepokojující, neboť se promítla do průzkumů veřejného mínění! Je vysoce pravděpodobným, že v den německých voleb čekají bruselské internacionalisty velmi nepříjemná překvapení!!!

-------------------------------------------------------------

Donald Trump: „Vyhrnout si rukávy“

Den po jeho inauguraci bude zahájena hromadná deportace tisíců ilegálních cizinců!

Který americký stát se nejvíce „nafoukl“?

18.01.2025 | 07:53

Trumpova administrativa plánuje velkou operaci za účelem deportace nelegálních přistěhovalců z Chicaga, a to hned den po inauguraci 47. prezidenta Spojených států, uvádí zpráva Wall Street Journal.

Očekává se, že deportace budou zahájeny hned v úterý (21. 1.) a potrvají do konce příštího týdne, a to dle zprávy WSJ. Tam se zároveň tvrdí, že se na operaci bude podílet 100-200 členů imigrační agentury.

Agentura Reuters však, s odkazem na osobu z blízkého okolí Donalda Trumpa, uvedla, že k hromadnému zatýkání a následné deportaci dojde po celém území USA, nejen v Chicagu.

"Tyto deportace budeme provádět po celé zemi, včetně New Yorku! Budete svědky hromadného zatýkání! Zatýkat se bude i v Miami. Všude budete svědky zatýkání , “ informovala agenturu Reuters osoba blízká Donaldu Trumpovi.

Jak uvedly zdroje New York Post, Imigrační a celní úřad se připravují „na velkou hru... operaci zahrnující desítky tisíc cizinců“.

Operace se bude konat ve městech, která doposud fungovala jako „bezpečné destinace“ pro migranty, neboť místní úřady, v oblasti imigrace, nespolupracovaly s federální vládou .

Jak lze očekávat, v první bude zacíleno na osoby, na něž byly vydány příkazy k vyhoštění.

Imigrace byla středobodem Trumpovy předvolební kampaně. „ Během několika minut po mé inaugurace zahájíme největší deportační operaci v americké historii ,“ prohlásil Donald Trump v lednu 2024 a zdá se, že své slovo dodrží.

-----------------------------------------------------------

Vlastenecká pravice se valí celou planetou: Někdejší vůdce přivádí probuzená veřejnost do stavu paniky

Co ukázal výzkum v 72 zemích

18.01.2025 | 07:40

(Aktualizace z původního příspěvku: 17/01, 23:45): Populistická a vlastenecká pravice válcuje levici a liberální sily, a to po celém světě, informují britská média.

Noviny Telegraph, které zkoumaly statistiky a výsledky voleb v 73 zemích, docházejí k závěru, že frakce blízké levici jsou dnes méně populární, než kdykoli předtím, a to od konce studené války (1947-1991).

Analýza přichází po roce celosvětových volebních triumfů populistické pravice, završených zvolením Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta! Ten, ve volebním klání, porazil levičáky Kamaly Harrisové.

Prvenství drží strany blízké čisté vlastenecké pravici, pro které, do roku 2024, hlasovalo více než 1,5 miliardy lidí ve více než 70 zemích! Jedná se o nejvyšší zaznamenaný nárůst během jediného roku!

Levicové strany utrpěly propad! Propadly se na rekordně nejnižší průměrný podíl hlasů, a to pouhých 45,4 %.

V západní Evropě a USA získaly levicové strany pouhých 42,3 % hlasů, zatímco pravice získala 55,7 %, čímž dosáhly největšího rozdílu v podílu hlasů od roku 1990 .

Mezitím populistická pravice zaznamenala rekordní nárůst hlasů o 14,7 %, a to díky svému mohutnému nástupu, počínaje volbami ve Francii, a žo po Panamu.

Úpadek levice lze zaznamenat také v Latinské Americe, baště socialismu,  který zde nastoupil po letech násilných fašistických diktatur.

Zároveň se, ještě před inaugurací Donalda Trumpa, která proběhne 20. ledna, na politickém horizontu objevují další porážky levice, a to v Kanadě, Austrálii a Německu, největší ekonomice EU.

„Pravicový trend je jednoznačně vzestupným! Neexistuje žádný reálný důvod očekávat, že by se to v brzké době mělo změnit ,“ uvedl pro Telegraph profesor Matthijs Rooduijn, politolog z Amsterdamské univerzity.

Jeremy Cliffe, ředitel redakce a vedoucí politik think-thanku Evropské rady pro zahraniční vztahy, sdělil, že globální posun doprava je výsledkem tří vzájemně souvisejících trendů:

„Pokračujícím globalistickým úpadkem, sílící politikou, prosazující vlastní identitu, která je úspěšněji využívána pravicí než levicí, a všeobecnou tendencí levicových sil se spíše tříštit než sjednocovat“.

V USA vyhrál Trump v lidovém hlasování v loňských listopadových volbách, když získal 77 000 000 hlasů oproti 75 000 000 hlasů demokratky - Kamaly Harrisové.

V Kanadě průzkumy ukazují, že Pierre Poillievre, politik přezdívaný „kanadský Trump“, je favoritem, který na postu premiéra nahradí Justina Trudeaua.

Také v Austrálii, ještě před plánovanými volbami v roce 2025, předběhli, v průzkumech veřejného mínění, konzervativci tamní labouristickou vládu .

Politický obraz Evropy:

Pravicové strany v Evropě přitom v posledních volebních zápasech, probíhajících na starém kontinentu, dosáhly téměř historického úspěchu oproti svým levicovým rivalům, téměř 14 %.

Velké vítězství labouristů ve Spojeném království tak pro levici představuje její jedinou útěchu, a to během 12-ti měsíců, naplněných jen neúspěchy.

Otázkou však je, jak dlouho Labouristům vydrží jejich úsměv? První průzkum veřejného mínění, uskutečněný agenturou YouGov/Times, a to po všeobecných volbách z roku 2024, totiž ukázal poměr v souboji mezi Labouristy (26 %) a  Reform UK (25 %). Konzervativní strana se ocitla na třetím místě s 22 %.

V západní Evropě se populistické pravici podařil průlom, a to když ve Francii, Rakousku, Německu a dalších zemích dosáhla rekordního průměrného volebního podílu 16,9 %.

Voliči v celé EU umožnili v loňských červnových volbách do Evropského parlamentu vítězství středopravicovým stranám, významné zisky zaznamenaly také Alternativa pro Německo (AfD), francouzská Národní fronta a rakouská Strana svobody.

Ve Francii pak rozhodnutí Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné volby, a to poté, co Národní fronta Marine Le Penové zvítězila v evropských volbách, uvrhlo francouzskou politiku do chaosu a fakticky učinilo Macrona bezmocným.

Národní frontě bylo ale znemožněno převzít moc, a to díky koalici všech levicových stran.

Strana Le Penové je však největší ve francouzském parlamentu a během pouhých tří měsíců svrhla Barnierovu menšinovou vládu.

V Rakousku, populistická Strana svobody, poprvé vyhrála parlamentní volby a nyní se očekává, že vytvoří koaliční vládu.

V Německu se očekává, že příští únorové parlamentní volby vyhraje konzervativní CDU.

AfD si v průzkumech stojí na druhém místě, a to před neoblíbenou levicovou sociálně demokratickou stranou Olafa Scholzeho.

AfD loni vyhrála zemské volby, a to jako první pravicová německá strana od druhé světové války.

Rok 2024 byl pro levicové strany ve střední a východní Evropě nejhorším rokem od pádu železné opony.

V Chorvatsku a Bulharsku zvítězil středopravý blok. 

Pravice rovněž vyhrála i v rumunských volbách, které byly poté, na příkaz EU, protiústavně zrušeny.

V České republice by měl letošní volby vyhrát populistický pravicový podnikatel Andrej Babiš, který v posledních průzkumech vede minimálně o 14 bodů.

Odborníci tvrdí, že za úspěchem vlastenecké pravice stojí přitvrzení postojů k nekontrolovatelnému nelegálnímu přistěhovalectví do Evropy.

Skuteční pravicoví politici zároveň získávají větší přístup do médií. Jejich poselství získávají větší veřejný ohlas, především prostřednictvím sociálních sítí – což je možnost, kterou v minulosti neměli.

I v Latinské Americe se „hroutí“ historické pevnosti.
(...)

Podle Dr. Christophera Sabatiniho, vedoucího výzkumného pracovníka v programu pro Latinskou Ameriku, USA a Ameriku Chatham House, levicové strany zaznamenaly pokles podílu hlasů v důsledku vládní nekompetence, přílišného slibování a korupce.

"Během posledních dvou desetiletí vzrostly obavy voličů ze zločinu a násilí... Toto je jedna oblast, kde levice nedokázala přinést žádný výsledek nebo životaschopnou reakci," píše Telegraph.

Jair Bolsonaro – „Trump z tropů“ – prohrál volby v roce 2022, ale jeho strana zůstává největší v brazilském parlamentu. A analytici odhadují, že Trumpův vzestup k moci v USA bude také zvýhodňovat „mini Trumpy“ v latinskoamerických zemích.

Austrálie

V Asii a Austrálii si pravice udržela svou dominanci na politické scéně s podílem hlasů 55,6 %, což je nejvyšší průměr od roku 2017.

Jacinda Ardern, levicová premiérka Nového Zélandu, odstoupila v roce 2023 a byla nahrazena Christopherem Luxonem, vůdcem středopravé Národní strany. V Austrálii se do čela v průzkumech veřejného mínění dostala pravicová koalice Liberálně-národní strany.

V loňském roce ztratila japonská pravicová Liberálně demokratická strana většinu, ale vzestup mladších menších pravicových stran pomohl zvýšit podíl pravicových voličů v zemi na 63,87 procenta.

V Indii, největší světové demokracii, byl, v červnu 2024, do svého třetího funkčního období zvolen Narendra Modi. Nicméně opoziční centristická a středolevá koalice Indického národního kongresu zaznamenala nárůst podílu hlasů.

Afrika a Střední východ

V osmi afrických a blízkovýchodních demokraciích klesl podíl levice na rekordní minimum 54,2 %, a to v roce 2024. Po většinu posledních 30 let se průměrný podíl levicových stran vždy pohyboval nad 60 %, toto číslo však začalo klesat po dlouhém období skandálů a špatného finančního hospodaření.

V Jižní Africe, největší ekonomice kontinentu, středolevý Africký národní kongres nedokázal získat parlamentní většinu, kterou držel od prvních voleb od pádu apartheidu v roce 1994.

Pravicová strana Likud Benjamina Netanjahua je v Izraeli u moci od roku 2020. Příští volby se budou konat až v roce 2027, ale Likud, který je v koalici se čtyřmi krajně pravicovými stranami, v průzkumech stále vede, a to navzdory Netanjahuovy agresi v Gaze a krizi s rukojmími po teroristickém útoku Hamasu ze 7. října 2023.
(...)