Z AVIA.PRO (5.8.2024):
Američtí činitelé navštívili Írán, varovali před následky války s Izraelem.
Minulý týden se v Íránu konala tajná schůzka mezi americkými představiteli a zástupci íránských úřadů. Podle kuvajtského deníku, Al-Džarid, americká delegace, využívající služeb zprostředkovatelů z Ománu, odletěla z Turecka soukromým vrtulníkem a přistála ve městě Karaj, nedaleko Teheránu.
Schůzka se konala na místním letišti, a to pod přísnou ochranou Strážců islámské revoluce. Trvala asi dvě hodiny. Zúčastnili se jí zástupci Íránského ministerstva zahraničí a zpravodajských služeb a američtí představitelé, kteří vyjádřili znepokojení nad jednáním Izraele.
Během jednání americká strana ujistila íránské kolegy, že USA nebyly informovány o plánech atentátu na šéfa politického hnutí Hamás, Ismáila Haníju v Teheránu. Americký prezident Joe Biden byl rozčarován jednáním izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který se podle Washingtonu vymkl kontrole.
Američané vyjádřili názor, že Netanjahuovo setrvání u moci ohrožuje světovou bezpečnost. Zdůraznili, že plány izraelského vůdce na rozpoutání rozsáhlé regionální války zahrnují zapojení nejen USA, Izraele a Íránu, ale také Libanonu, Jemenu, Turecka a části Afriky. Netanjahu údajně ve Washingtonu prohlásil, že jen začátek velkého konfliktu může přimět všechny strany, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely mírovou dohodu, která uzná právo Izraele na jeho existenci.
Americká delegace ujistila íránskou stranu, že Joe Biden je kategoricky proti válce s Íránem. Bylo však zdůrazněno, že v případě íránského útoku na Izrael, a to v reakci na vraždu Ismaila Haníji, budou USA bránit svého spojence.
Američané vyjádřili názor, že Netanjahuovo setrvání u moci ohrožuje světovou bezpečnost. Zdůraznili, že plány izraelského vůdce na rozpoutání rozsáhlé regionální války zahrnují zapojení nejen USA, Izraele a Íránu, ale také Libanonu, Jemenu, Turecka a části Afriky. Netanjahu údajně ve Washingtonu prohlásil, že jen začátek velkého konfliktu může přimět všechny strany, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely mírovou dohodu, která uzná právo Izraele na jeho existenci.
Americká delegace ujistila íránskou stranu, že Joe Biden je kategoricky proti válce s Íránem. Bylo však zdůrazněno, že v případě íránského útoku na Izrael, a to v reakci na vraždu Ismaila Haníji, budou USA bránit svého spojence.
---------------------------------------------------------------
Ukrajinské letectvo dostalo k dispozici americké rakety AIM-120, které výrazně zvýšily jeho možnosti zasahovat vzdušné cíle. V tuto chvíli má Ukrajina rakety modelů AIM-120B a AIM-120C, které umožňují ničit cíle na vzdálenost až 70 a 105 kilometrů.
Střely AIM-120, známé také jako AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile), představují, pro ruské letectvo, poměrně závažnou hrozbu .
Podle zdrojů Spojené státy v této fázi nepřevezly na Ukrajinu modernější rakety AIM-120D, které mají dolet až 160 kilometrů. Odborníci však nevylučují možnost jejich budoucího dodání, což opět zvýší bojové možnosti ukrajinského letectva.
Mali, po útoku na PMC Wagner, přerušilo diplomatické styky s Ukrajinou
Vláda Mali se rozhodla přerušit diplomatické styky s Ukrajinou a obvinila ji z podpory mezinárodního terorismu. Na brífinku to uvedl mluvčí vlády Abdulmaye Maiga a zdůraznil, že tento krok je reakcí na nedávné události, které zhoršily už tak složitou situaci v zemi.
28. července ozbrojenci ze skupiny Koordinace hnutí Azawad (v Rusku uznána za teroristickou organizaci a zakázána) přepadli v poušti, na hranici s Alžírskem, konvoj malijských vojáků a bojovníků soukromé vojenské společnosti Wagner. Podle informací válečných zpravodajů zahynulo při útoku až 50 vojáků, a to jak z Mali, tak z Ruska, včetně správce Telegramového kanálu Gray Zone. Přeživší, podle předběžných údajů, zajali Tuaregové, které malijská vláda prohlásila za teroristy.
Po útoku se na internetu objevily fotografie afrických radikálů s ukrajinskými vlajkami, což vyvolalo v malijské společnosti a vládních kruzích bouři nevole . Ukrajinská rozvědka (GUR) oznámila své zapojení do útoku na vládní jednotky a bojovníky PMC Wagner, což situaci ještě zhoršilo.
Vláda Mali se rozhodla přerušit diplomatické styky s Ukrajinou a obvinila ji z podpory mezinárodního terorismu. Na brífinku to uvedl mluvčí vlády Abdulmaye Maiga a zdůraznil, že tento krok je reakcí na nedávné události, které zhoršily už tak složitou situaci v zemi.
28. července ozbrojenci ze skupiny Koordinace hnutí Azawad (v Rusku uznána za teroristickou organizaci a zakázána) přepadli v poušti, na hranici s Alžírskem, konvoj malijských vojáků a bojovníků soukromé vojenské společnosti Wagner. Podle informací válečných zpravodajů zahynulo při útoku až 50 vojáků, a to jak z Mali, tak z Ruska, včetně správce Telegramového kanálu Gray Zone. Přeživší, podle předběžných údajů, zajali Tuaregové, které malijská vláda prohlásila za teroristy.
Po útoku se na internetu objevily fotografie afrických radikálů s ukrajinskými vlajkami, což vyvolalo v malijské společnosti a vládních kruzích bouři nevole . Ukrajinská rozvědka (GUR) oznámila své zapojení do útoku na vládní jednotky a bojovníky PMC Wagner, což situaci ještě zhoršilo.
----------------------------------------------------------------
Mali odmítá prodloužit smlouvu s PMC Wágner
Včera večer se ve městě Kati konalo důležité setkání malijského generálního štábu s vládou země, kde se diskutovalo o klíčových otázkách, týkajících se národní bezpečnosti a strategických rozhodnutí. Podle informací ruských telegramových kanálů, spojených s "Wágnerovci", setkání odhalilo vážné neshody mezi vojenskými a vládními představiteli.
Jedním z hlavních témat diskuse byl návrh generálního štábu na propuštění všech válečných zajatců. Malijský ministr obrany, Sadio Kamara, však tento návrh kategoricky odmítl. To následně vyvolalo mezi účastníky setkání bouřlivou diskusi. Kamara, známý svými vyhraněnými postoji, prohlásil, že propuštění válečných zajatců je, za současných podmínek, nepřijatelné, a to vzhledem k bezpečnostním hrozbám a potřebě udržet situaci pod kontrolou.
Dalším důležitým tématem byl osud soukromé vojenské společnosti Wagner, jejíž bojovníci aktivně působí na malijském území. Sadio Kamara trval na prodloužení smlouvy s PMC Wagner, argumentujíce dříve uzavřenými dohodami a potřebou další spolupráce. Dočasný malijský prezident, Asimi Goyta, však s tímto Kamarovým návrhem nesouhlasil a sdělil k němu své kategorické: "NE!"
Tyto neshody poukazují na vážné třenice uvnitř malijské vlády a armády, které by mohly vést ke změně strategie a přístupů řízení země. Budoucnost PMC Wagner v Mali zůstává nejistá.
Mali odmítá prodloužit smlouvu s PMC Wágner
Včera večer se ve městě Kati konalo důležité setkání malijského generálního štábu s vládou země, kde se diskutovalo o klíčových otázkách, týkajících se národní bezpečnosti a strategických rozhodnutí. Podle informací ruských telegramových kanálů, spojených s "Wágnerovci", setkání odhalilo vážné neshody mezi vojenskými a vládními představiteli.
Jedním z hlavních témat diskuse byl návrh generálního štábu na propuštění všech válečných zajatců. Malijský ministr obrany, Sadio Kamara, však tento návrh kategoricky odmítl. To následně vyvolalo mezi účastníky setkání bouřlivou diskusi. Kamara, známý svými vyhraněnými postoji, prohlásil, že propuštění válečných zajatců je, za současných podmínek, nepřijatelné, a to vzhledem k bezpečnostním hrozbám a potřebě udržet situaci pod kontrolou.
Dalším důležitým tématem byl osud soukromé vojenské společnosti Wagner, jejíž bojovníci aktivně působí na malijském území. Sadio Kamara trval na prodloužení smlouvy s PMC Wagner, argumentujíce dříve uzavřenými dohodami a potřebou další spolupráce. Dočasný malijský prezident, Asimi Goyta, však s tímto Kamarovým návrhem nesouhlasil a sdělil k němu své kategorické: "NE!"
Tyto neshody poukazují na vážné třenice uvnitř malijské vlády a armády, které by mohly vést ke změně strategie a přístupů řízení země. Budoucnost PMC Wagner v Mali zůstává nejistá.
---------------------------------------------------------------------
Ukrajina obdržela rakety AIM-120B a AIM-120C s doletem až 70 a 105 kilometrů
Ukrajinské letectvo dostalo k dispozici americké rakety AIM-120, které výrazně zvýšily jeho možnosti zasahovat vzdušné cíle. V tuto chvíli má Ukrajina rakety modelů AIM-120B a AIM-120C, které umožňují ničit cíle na vzdálenost až 70 a 105 kilometrů.
Střely AIM-120, známé také jako AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile), představují, pro ruské letectvo, poměrně závažnou hrozbu .
Podle zdrojů Spojené státy v této fázi nepřevezly na Ukrajinu modernější rakety AIM-120D, které mají dolet až 160 kilometrů. Odborníci však nevylučují možnost jejich budoucího dodání, což opět zvýší bojové možnosti ukrajinského letectva.
-------------------------------------------------------------------
Nad Oděsou byla pozorována americká stíhačka F-16, nesoucí rakety dlouhého doletu
Americká stíhačka F-16 byla nedávno spatřena na obloze nad Oděsou, což vyvolalo značnou pozornost a znepokojení. Četné fotografie a videa, které kolují po internetu, ukazují, že stíhačka nese jak střely AIM-9, tak střely AIM-120 AMRAAM. Tyto rakety představují, pro ruské letectvo, vážnou regionální hrozbu.
Přestože přesný typ střel AIM-120 AMRAAM, které byly na stíhačce spatřeny, zůstává neznámým, odborníci se domnívají, že i kdyby se jednalo jen o střely AIM-120C, jejich dosah až 105 kilometrů představuje značné riziko. Dosah takových střel jim umožňuje účinně zasáhnout cíle na velké vzdálenosti.
Výskyt americké stíhačky nad Oděsou může být ukázkou toho, že ukrajinské ozbrojené síly hodlají pokrýt region před útoky FAB s UMPC, přičemž dolet raket AIM-120 AMRAAM je téměř dvojnásobný, než dosah řízených bomb FAB.
Nad Oděsou byla pozorována americká stíhačka F-16, nesoucí rakety dlouhého doletu
Americká stíhačka F-16 byla nedávno spatřena na obloze nad Oděsou, což vyvolalo značnou pozornost a znepokojení. Četné fotografie a videa, které kolují po internetu, ukazují, že stíhačka nese jak střely AIM-9, tak střely AIM-120 AMRAAM. Tyto rakety představují, pro ruské letectvo, vážnou regionální hrozbu.
Přestože přesný typ střel AIM-120 AMRAAM, které byly na stíhačce spatřeny, zůstává neznámým, odborníci se domnívají, že i kdyby se jednalo jen o střely AIM-120C, jejich dosah až 105 kilometrů představuje značné riziko. Dosah takových střel jim umožňuje účinně zasáhnout cíle na velké vzdálenosti.
Výskyt americké stíhačky nad Oděsou může být ukázkou toho, že ukrajinské ozbrojené síly hodlají pokrýt region před útoky FAB s UMPC, přičemž dolet raket AIM-120 AMRAAM je téměř dvojnásobný, než dosah řízených bomb FAB.
https://avia.pro/…ami
Nedávný průlet ukrajinské stíhačky F-16 nad Oděsou vyvolal v ukrajinských i ruských vojenských kruzích velký ohlas. Poté, co letadlo opustilo vzdušný prostor Oděsy, zamířilo směrem k Moldávii, což zapříčinilo spekulace o možném umístění těchto stíhaček mimo oblast speciální vojenské operace (SVO). Tyto údaje přináší "Telegramový kanál" - "Shrnutí a analýza SVO".
Mnoho analytiků na tomto webu předpokládá, že západní stíhačky F-16 by mohly být umístěny v sousedních zemích, jako je Moldávie, aby se tak zabránilo bezprostřednímu ohrožení v zóně SVO. Takové řešení by umožnilo zachovat bojovou připravenost stíhaček a zároveň minimalizovat rizika jejich zničení na ukrajinském území. Novináři Avia.pro však disponují informacemi, že tyto stíhačky se nacházejí na západní a jihozápadní Ukrajině. O tom svědčí přítomnost zavěšených palivových nádrží na těchto bojových letadlech, které těmto letadlům umožňují překonávat značné vzdálenosti.
Šéf obranného výboru Státní dumy, Andrij Kartapolov, již dříve prohlásil, že pokud se budou stíhačky F-16 účastnit ukrajinských bojů, legitimním cílem ruské armády se stanou i letiště, nacházející se mimo Ukrajinu, kde budou tato letadla umístěna.
"Potlačíme jakékoli pokusy použít tyto stíhačky proti nám a pro neutralizaci hrozby přijmeme všechna nezbytná opatření," zdůraznil Kartapolov.
Podle informací, poskytnutých Middle East Eye (MEE), byli do Jemenu vysláni ruští vojenští konzultanti, aby pomohli Íránem podporovaným Hútsíům. Je třeba poznamenat, že tyto údaje byly získány od vysokého amerického úředníka, který raději zůstal v anonymitě a odkázal na americké zpravodajské služby.
Přesná role ruské armády v Jemenu zůstává prozatím nejasnou, ale zdroj uvedl, že důstojníci GRU působí v regionu již několik měsíců a radí Hútsíům. Hútsíové o sobě prohlašují, že jejich činy jsou projevem solidarity s Palestinci v pásmu Gazy.
Začátkem června MEE oznámily, že ruský prezident Vladimir Putin zvažuje dodat Hútsíům moderní protilodní řízené střely. Od tohoto kroku ho ale prý odradil přímý zásah saúdskoarabského korunního prince Mohammeda bin Salmána.
Skupina 70 poslanců Evropského parlamentu se obrátila na Evropskou komisi s požadavkem pozastavení účasti Maďarska v schengenském prostoru. Tento požadavek byl reakcí na rozhodnutí Budapešti zmírnit vízovou povinnost pro občany osmi zemí, včetně Ruska a Běloruska, uvádí evropská publikace Politico.
Poslanci Evropského parlamentu vyjadřují vážné obavy, že zmírnění vízové povinnosti by mohlo narušit bezpečnost a stabilitu schengenského prostoru. Podle jejich názoru jednání Maďarska porušuje zásady a pravidla stanovená pro členské státy a vytváří rizika pro ostatní členské země EU.
Poslanci v dopise Evropské komisi zdůraznili, že problematické je zejména uvolnění vízových omezení pro občany Ruska a Běloruska, a to na pozadí současných mezinárodních konfliktů a sankcí uvalených na tyto země. Tvrdí, že taková opatření by mohla usnadnit vstup do Evropy lidem, kteří představují bezpečnostní hrozbu.
---------------------------------------------------------------------------
Ukrajinský F-16 mířil směrem k moldavským hranicím a pak zmizel z radarů
Nedávný průlet ukrajinské stíhačky F-16 nad Oděsou vyvolal v ukrajinských i ruských vojenských kruzích velký ohlas. Poté, co letadlo opustilo vzdušný prostor Oděsy, zamířilo směrem k Moldávii, což zapříčinilo spekulace o možném umístění těchto stíhaček mimo oblast speciální vojenské operace (SVO). Tyto údaje přináší "Telegramový kanál" - "Shrnutí a analýza SVO".
Mnoho analytiků na tomto webu předpokládá, že západní stíhačky F-16 by mohly být umístěny v sousedních zemích, jako je Moldávie, aby se tak zabránilo bezprostřednímu ohrožení v zóně SVO. Takové řešení by umožnilo zachovat bojovou připravenost stíhaček a zároveň minimalizovat rizika jejich zničení na ukrajinském území. Novináři Avia.pro však disponují informacemi, že tyto stíhačky se nacházejí na západní a jihozápadní Ukrajině. O tom svědčí přítomnost zavěšených palivových nádrží na těchto bojových letadlech, které těmto letadlům umožňují překonávat značné vzdálenosti.
Šéf obranného výboru Státní dumy, Andrij Kartapolov, již dříve prohlásil, že pokud se budou stíhačky F-16 účastnit ukrajinských bojů, legitimním cílem ruské armády se stanou i letiště, nacházející se mimo Ukrajinu, kde budou tato letadla umístěna.
"Potlačíme jakékoli pokusy použít tyto stíhačky proti nám a pro neutralizaci hrozby přijmeme všechna nezbytná opatření," zdůraznil Kartapolov.
Více na: https://avia.pro/…rov
-----------------------------------------------------------------------
MEE: Ruští vojenští konzultanti pomáhají jemenským Hútsíům
Podle informací, poskytnutých Middle East Eye (MEE), byli do Jemenu vysláni ruští vojenští konzultanti, aby pomohli Íránem podporovaným Hútsíům. Je třeba poznamenat, že tyto údaje byly získány od vysokého amerického úředníka, který raději zůstal v anonymitě a odkázal na americké zpravodajské služby.
Přesná role ruské armády v Jemenu zůstává prozatím nejasnou, ale zdroj uvedl, že důstojníci GRU působí v regionu již několik měsíců a radí Hútsíům. Hútsíové o sobě prohlašují, že jejich činy jsou projevem solidarity s Palestinci v pásmu Gazy.
Začátkem června MEE oznámily, že ruský prezident Vladimir Putin zvažuje dodat Hútsíům moderní protilodní řízené střely. Od tohoto kroku ho ale prý odradil přímý zásah saúdskoarabského korunního prince Mohammeda bin Salmána.
-----------------------------------------------------------------------------
Skupina 70 poslanců Evropského parlamentu požaduje, aby Evropská komise pozastavila účast Maďarska v schengenském prostoru
Skupina 70 poslanců Evropského parlamentu se obrátila na Evropskou komisi s požadavkem pozastavení účasti Maďarska v schengenském prostoru. Tento požadavek byl reakcí na rozhodnutí Budapešti zmírnit vízovou povinnost pro občany osmi zemí, včetně Ruska a Běloruska, uvádí evropská publikace Politico.
Poslanci Evropského parlamentu vyjadřují vážné obavy, že zmírnění vízové povinnosti by mohlo narušit bezpečnost a stabilitu schengenského prostoru. Podle jejich názoru jednání Maďarska porušuje zásady a pravidla stanovená pro členské státy a vytváří rizika pro ostatní členské země EU.
Poslanci v dopise Evropské komisi zdůraznili, že problematické je zejména uvolnění vízových omezení pro občany Ruska a Běloruska, a to na pozadí současných mezinárodních konfliktů a sankcí uvalených na tyto země. Tvrdí, že taková opatření by mohla usnadnit vstup do Evropy lidem, kteří představují bezpečnostní hrozbu.
-----------------------------------------------------
Výběr a překlad Zdeňek Bálek
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
Související články
Komentáře