BKP: Budou vytvořeny podmínky, aby arcibiskup Viganò mohl přijmout zvolení za papeže?

Jaké je učení církve ohledně uzurpátora papežského úřadu, který je zjevným heretikem, jak to dnes vidíme na Jorge Bergogliovi?
Učení církve je jednoznačné a zavazuje ve svědomí každého biskupa, kněze a katolíka, který v závislosti na něm musí jednat. Boží slovo stanoví, že kdo by hlásal jiné evangelium než to, které zvěstovali apoštolové, je Bohem proklet – anathema (Gal 1,8-9). Tato pravda je základem pro výroky papeže Innocence III. i pro církevní dokumenty, jako je věroučná bula Cum ex apostolatus officio. Církevní otcové jako sv. Cyprián, sv. Atanáš, sv. Augustin, sv. Jeroným i učitelé církve jako sv. František Saleský, sv. Alfons z Liguori, sv. kardinál Robert Bellarmin, učí, že kacířský papež je sesazen Bohem. Jejich výroky se v plné míře vztahují na Bergoglia! Sv. Bellarmin píše: „Papež, který je zjevným heretikem, automaticky přestává být papežem a hlavou, stejně jako automaticky přestává být křesťanem a členem církve.“

Z Písma svatého, svatých otců i učitelů církve vychází i výklad církevního práva Wernze a Vidala z roku 1943, který podává toto vysvětlení: „Skrze obecně známou a otevřeně hlásanou herezi se římský papež, upadne-li do hereze, ipso facto považuje za zbaveného jurisdikční pravomoci ještě před oficiálním rozhodnutím církve…“

Podle neměnného učení církve je Bergoglio neplatným papežem a katolická církev je ve stavu sede vacante. Taková je realita. Bergoglio se vyloučil z katolické církve, a to nejen svým veřejným zasvěcením se satanu v Kanadě, ale také tím, že 1. listopadu 2023 vydal motu proprio Ad theologiam promovendam. Zavedl zde princip změny paradigmat. Uvádí, že všechno, co je v rozporu s tím, co on rozhodl, je neplatné. To znamená, že zneplatnil Písmo svaté i celou církevní tradici.

A co Bergoglio konkrétně rozhodl?
Dne 18. prosince 2023 rozhodl, že jeden z nejtěžších hříchů, konkrétně sodomie, už není hříchem. Sodomii dokonce žehná. Tímto změnil podstatu učení, tedy paradigma. Popřením jednoho z nejtěžších hříchů, za který Bůh hrozí ohněm časným (2Pet 2,6) i ohněm věčným (Juda 7), vyřadil podmínky naší spásy, tedy pokání a Kristovu výkupnou smrt na kříži. Bergogliovo učení už není katolické, ale apostatické. Pseudopapež nyní stojí v čele církve transformované na anticírkev New Age. Ke skryté transformaci došlo právě 18. 12. 2023 vydáním Fiducia supplicans. Kdo se vnitřně podřizuje falešnému papeži, rovněž na sebe stahuje Boží anathemu, prokletí.  

Proč arcibiskup Viganò už 18. 12. 2023 po suicidní transformaci církve z ní demonstrativně nevystoupil? 
Jednak transformace proběhla skrytě, takže katolická veřejnost si toho de facto doposud není plně vědoma. Traktovala by arcibiskupovo oddělení od této anticírkve jako oddělení se od skutečné katolické církve.

Arcibiskup Viganò nemá vlastní diecézi, a pokud by vystoupil jako jedinec, onálepkovali by ho a morálně diskvalifikovali lživou frází, že je mimo církev. Zůstával v této struktuře proto, aby mohl vést účinný boj za věrné katolíky. Veřejně při tom deklamoval, že neuznává arcikacíře za papeže a že Deep Church, v jejímž čele Bergoglio stojí, nemá nic společného s Kristovou církví. Současný monstrproces takzvané exkomunikace Kristu oddaného arcibiskupa odhaluje Bergoglia a jeho sektu jako zločince. Přestože sami jsou pod Boží anathemou – prokletím – vydávají falešné exkomunikace a neplatné dokumenty a usilují o likvidaci Kristových apoštolů. Na takové pronásledování pravověrných se dnes vztahují slova Kristova: „Budou vás vylučovat… a každý, kdo vás zabije, bude přesvědčen, že tím slouží Bohu.“ (J 16,2) Jak je to možné? Bergogliova anticírkev, šelma podobná beránku, oklamala veřejnost, jako by byla institucí Boží a na život a na smrt bojuje proti Kristově církvi.  

Mají všichni pravověrní biskupové čekat, dokud proti nim Bergoglio nezasáhne?
Naprosto ne! Diecézní biskupové mají naopak využít šanci a co nejdříve se oddělit od Bergogliovy sekty i se svými diecézemi. Čím více jich bude, tím líp. Když pak přijmou pravověrného papeže, zachrání velkou část církve. Když se pravověrní nechají Bergogliem poslušně odvolat jako například biskup Strickland a neoddělí se i se svými diecézemi od Bergoglia a jeho pseudocírkve, ztratí šanci, která jim byla dána k záchraně mnohých. Na jejich místo Bergoglio dosadí dravé vlky v ovčí kůži, a ti budou důsledně, do posledního věřícího, transformovat diecéze do plné jednoty s Bergogliovou anticírkví, která má ducha antikrista. Církev Kristova pak zůstane jen v katakombách, ale brány pekelné ji nepřemohou. Dnes je ještě možné mnoho celých diecézí zachránit, najdou-li se stateční pastýři, kteří se oddělí od Bergogliovy sekty i se svými diecézemi. Problém je, aby jeden odvážný biskup udělal precedentní krok.

A co takzvaně exkomunikovaní kněží, které vede Don Minutella? 
Oni vyhrávají tím, že říkají pravdu a nemlčí. Pak jsou takzvaně exkomunikováni a tím pohnou svědomím celé diecéze. Jsou apostaty očerňováni, ale bojují dál. Starají se o malá společenství katakombální církve. Tito kněží jsou jasným hlasem, podle něhož se každý upřímný katolík může v tomto čase orientovat, kdo je zrádce a kdo je věrný Kristu. Tito kněží jsou v podstatě proroci, kteří nejenže pravdu znají, ale pro ni i trpí.

A co Byzantský katolický patriarchát?
Patriarchát je reprezentován týmem pravověrných biskupů žijících v klášterech. Už necelé dva roky před nastoupením Bergoglia, když Benedikt XVI. neplatně beatifikoval Jana Pavla II., se patriarchát oddělil od této apostaze Vatikánu. Jan Pavel II. v Assisi (1986 a 2002) zrealizoval herezi II. vatikánského koncilu, když svým gestem postavil na stejnou rovinu úctu k pohanským démonům a Kristovu výkupnou oběť na kříži. Patriarchát jako prorocký hlas opakovaně veřejnými výzvami varoval Benedikta XVI., aby nepodlehl tlaku a nezneužil papežskou pravomoc k duchovnímu zločinu neplatné beatifikace. Benedikt XVI. bohužel silnému tlaku podlehl. V ten samý den patriarchát zveřejnil oddělení se od apostaze Vatikánu. S bolestí jsme si uvědomovali těžkou situaci Benedikta XVI. a věříme, že zemřel v pokání a je spasen. Činem neplatné beatifikace však bohužel otevřel dveře prokletí, které se Bergogliem přímo vtělilo a vyvrcholilo.

Jak je to s mimořádnou volbou arcibiskupa Vigana za papeže, kterou patriarchát vyhlásil už dříve?
Biskupská synoda osmi biskupů dne 14. října 2019 uskutečnila tuto volbu v mimořádných podmínkách. Arcibiskup Viganò ji ani neodmítl, ani zatím nepřijal, z důvodu, že nebyly vytvořeny podmínky, aby ji mohl přijmout. Není zde zatím žádná diecéze, která by se oddělila od Bergoglia a přijala Carla Maria Vigana jako řádného papeže. Dala by tím precedent ostatním diecézím. Tím by byla zachráněna i instituce papežství, kterou Bergoglio se svou sektou likviduje.

Situaci arcibiskupa Vigana je možné přirovnat k situaci s králem Davidem, který byl Bohem pomazán, ale dlouho nemohl úřad přijmout.  

Co by měli v této situaci dělat upřímní katolíci?
Protože jde o duchovní boj za církev a spásu duší, je třeba se duchovně mobilizovat. Základem je hodina společné modlitby v rodinách, a to od 20do 21 hodin. Aktivní věřící mohou rovněž psát dopisy a e-maily kněžím a biskupům, aby udělali záchranný krok vyjití z Bergogliova Babylonu.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři

24. 6. 2024