Předmluva ABB k publikaci o českém nacionalismu

Jde o lidi vlastenecky a národně cítící, zároveň o lidi hloubavé, intelektuálně tvořící, psavé, lidi mající schopnost filosoficky přemýšlet a formulovat nové myšlenky. V tomto smyslu jsem oslovil všechny ty, kteří mne v mém dosavadním životě nějak ideově oslovili a se kterými jsem měl tu čest se potkat a spolupracovat s nimi.

Původní záměr vydat sešit jako oboustranný a věnovat stejný počet listů (polovinu) autorům již nežijícím (z jedné strany) a stejný prostor dát právě autorům současným (z druhé strany sešitu), musel být korigován ve chvíli, kdy se mi začaly příspěvky scházet. Ne každý dodržel předepsanou délku textu, což sice nebylo ke škodě, nicméně příspěvky žijících autorů začaly brzy svým rozsahem publikaci dominovat. Proto jsem – spíše symbolicky – přenechal první stránky sešitu národním demokratům, prof. Františku Marešovi a předsedovi Československé národní demokracie dr. Karlu Kramářovi, a z nežijících autorů ještě doplnil Rudolfa Inu Malého, dnes poněkud opomíjeného prvorepublikového intelektuála. Jiný národní demokrat, Viktor Dyk, je zastoupen delšími citacemi ze svých článků v medailonku z pera Ladislava Bátory. Pak následuje velká mezera, ale protože tato publikace není žádnou antologií textů na téma nacionalismu, pouze mým subjektivním výběrem, dá se pochopit, že překlenovacím mostem mezi již zvěčnělými pisateli a těmi současnými jsou (také bohužel již zvěčnělí) Miroslav Dolejší a Jan Skácel, tedy naši druhové, kteří již nejsou s námi, ale kteří už zažili polistopadovou soft-totalitu a které jsme znali (Skácel) nebo jsme alespoň znali někoho, kdo znal je (Dolejší).

Záměrně jsem se snažil obsáhnout všechny generace, až po tu nejmladší, i v tom si dovoluji spatřovat přínos tohoto sborníku – záměrným řazením textů ne dle abecedního pořadí jmen autorů, ale právě podle věku (data narození), můžete sledovat, jak se myšlenka nacionalismu a vztahu k němu vyvíjí nejen z historického hlediska, ale i podle životních zkušeností, názorů a přesvědčení té které generace. Porovnávat tyto různé texty tak přináší, alespoň pro mne, obzvláštní intelektuální zážitek.

Všichni autoři měli zadání napsat text, kterým by ozřejmili, jak je z jejich pohledu nacionalismus důležitý a může-li být nosnou ideologií dneška, jakým čelí výzvám, jak ho vnímají dnes, po více než sto padesáti letech od jeho zrodu, v čem se od té doby změnil; a zda preferují nacionalismus, nebo spíše vlastenectví a jaký mezi těmito pojmy vidí rozdíl.

Nutno podotknout, že u některých autorů jsem použil text, který se daného tématu dotýká, ale vznikl už dříve a ne tedy jako odpověď na mou otázku. To je případ příspěvku Radima Lhotáka, který jsem už znal a pro potřeby sborníku si ho už dříve uschoval, Ladislava Bátory, od něhož jsem si na poslední chvíli – z časových důvodů – vyžádal také jeho starší práci (prostřednictvím něhož jsem zároveň do sborníku zařadil i velkého vlastence, básníka Viktora Dyka) a samozřejmě Jana Skácela, kterého už o napsání referátu požádat bohužel nemohu – vybral jsem tedy takový z jeho dříve publikovaných článků, který se tématicky obsahu sborníku co nejvíce blížil.

Fascinuje mne, jak i mezi tak malou skupinou názorově si poměrně blízkých lidí může na – z mého pohledu jednoduchou otázku – existovat tolik rozličných odpovědí, názorů a představ. Ať už je to preference vlastenectví před nacionalismem (či opačně), vztah k Německu nebo katolicismus či křesťanská víra obecně vs. hledání kořenů ve východní filosofii apod., co tyto pohledy rozděluje a co nás nutí se nad tématem hlouběji zamýšlet, je to na druhé straně láska k národu a vědomí její důležitosti a potřeby, co všechny příspěvky a jejich pisatele spojuje. Právě pro tuto kombinaci „jednoty“ a „rozličnosti“ věřím, že by tento sborník mohl být přínosem i pro vás, ctění čtenáři.

Adam B. Bartoš,

v Praze dne 7. září 2019

publikaci si můžete objednat zde