Katka (Evě) + video

Vzpomeň si

Katko

vzpomeň

byl červen

pod tebou útes

nad ním rubínů prsten

v něm

z modravého blankytu

záře

shlížely k tobě

soucitné tváře

a jakoby z nekonečna

dálavy

tichem ti

vzkázaly:

„ten sen který

od dětství sníš

je tím

čím jsi

i když netušíš“

pak přiblížil se

soumrak

a temně rudá

žhnoucí růže

hlavou zvrátila se

do Jaderského

moře

když nad útesem

hvězda

jediná

spánek tvůj

z výšin

střežila...

Vzpomeň si

Katko

vzpomeň

byl červen

a ve snech více než život

živoucích

muž který pod stromy

vedl tě krajem

měl indiánské jméno

a v srdci

průzračný plamen...

A přestože téměř nemluvil

Věčností jakoby

sám byl

že až tě to mrazilo

svou duší

jakou byl hlubinou...

Když pak k ránu

ses vzbudila

zelený lístek

v dlani jsi nalezla

a uvnitř tebe blaho

tiché radosti žár

na břehu mořském

tenkrát našla´s

svůj dar…

Dávno jsi zapomněla

i doba je jiná

jak krysařova píšťala

temnou vášeň

vzývá...

a zase už slibuje

volnost prospěch iluze

a zase už putují

chtiví obelstění i bezduší

k propasti utrpení

a zoufalství

zatímco s dětmi

v podpaží

jak v ostnaté ohradě bezmoci

nevědomá i vědoucí

uprostřed davu

sama jsi

jakoby snad ze všech

stran

kostlivec budoucnost

zvěstoval

kostlivec v bujaré reklamě

na zaručeně čerstvé

kousky ovoce

jež velmi něžně a citlivě

dítě tvé

pomalu zabije

kostlivec v bílém rubáši

s vakcínou ´šetrnou´

pro ty nejmenší

kostlivec co si již posčítal

kolik z nás postačí

pro jeho chrám...

Dávno jsi zapomněla

i doba je jiná

pod vrstvou líčidel

úzkost tvou schová

a tak jako tenkrát

i dnes míváš sny:

z hořícího mrakodrapu

do bezedné tmy

muž s indiánským

srdcem

s tebou vyskočí...

Dávno jsi zapomněla

i doba je jiná

hluboko v tobě

mocná skryta je

touha...

květen 2005