OTEC SNÍH + video

    A tehdy se za námi žena, zhrozena těmi slovy, ohlédla...  Jak uštvané zvíře nastavila tvář očím, jež se kolem ní sesmekly, uzavřely kruh a začaly soudit...  Soudit a vážit...  Vážit vlastní cenu...  Nato padlo ještě několik úšklebků, které do posledního zasáhly svůj cíl a život se znovu navrátil do vyjetých kolejí...  Nadávalo se a klelo, kvílelo ožralostí, běhalo močit a kolem půlnoci též slavnostně nachmeleně končilo...  No a já taky skončil. Vypad ven a zaklonil hlavu nahoru do noci, odkud se to zlehounka sypalo a kde mi někdo sladce šeptal:  " Ať už se stane cokoliv, neměj synu strach. Protože všechno, co sis tady odkroutil, má svoji cenu... a mý bílý ruce nikdy nezapomenou ani na jednu duši, co tančívala jak křehká, nepolapitelná holka... "