Nejnovější studii vypracoval tým vědců z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer, IARC), která sídlí ve francouzském Lyonu, ve spolupráci s experty z Americké onkologické společnosti (American Cancer Society, ACS) se sídlem v Atlantě (USA). Hlavním autorem studie byl dr. Freddie Bray z IARC, který se vůbec poprvé v historii výzkumu rakoviny rozhodl prozkoumat, jak se současné a budoucí trendy v incidenci a mortalitě jednotlivých typů nádorových onemocnění vzájemně liší mezi zeměmi na různé úrovni vývoje, přičemž měřítkem byl jejich index lidského rozvoje (zkratka HDI z anglického Human Development Index).

Ačkoli se zdá, že incidence a celková zátěž některými typy zhoubných nádorů (např. rakovina děložního čípku nebo rakovina žaludku) v zemích se zlepšující se sociální a ekonomickou situací (a tedy s vyšší hodnotou HDI) klesá, pokles je v mnoha případech „kompenzován“ výrazným nárůstem takových typů nádorů, které jsou spojovány s tzv. západním životním stylem, což je například rakovina prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku.

„Rakovina je už nyní hlavní příčinou úmrtí v mnoha vysokopříjmových zemích a během několika příštích desetiletí se stane velmi častou příčinou morbidity a mortality ve všech oblastech světa; tato studie by se měla stát jedním z referenčních bodů, které přitáhnou pozornost k naléhavé potřebě celosvětového úsilí o snížení budoucí onkologické zátěže,“ konstatoval dr. Bray.

Ve studii byly použity údaje z databáze GLOBOCAN [2], kterou sestavila IARC na základě odhadů incidence a mortality nádorových onemocnění v roce 2008 ve 184 zemích z celého světa.

Autoři studie popisují, jak se trendy výskytu nejčastěji diagnostikovaných typů rakoviny liší ve spojitosti se čtyřmi úrovněmi rozvoje společnosti.

Tyto poznatky pak byly extrapolovány do budoucnosti (konkrétně do roku 2030), čímž odborníci získali představu o tom, jak zřejmě bude vypadat onkologická zátěž světové populace s přihlédnutím k předpokládaným demografickým změnám a k měnícím se trendům incidence šesti nejčastěji se vyskytujících typů rakoviny v zemích s nízkým, středním, vysokým a velmi vysokým HDI.

Země s nízkým HDI (což jsou převážně země v subsaharské Africe) v současné době vykazují vysokou incidenci zhoubných nádorů souvisejících s infekcemi, což je převážně rakovina děložního čípku nebo – v závislosti na regionu či na konkrétní zemi – rakovina jater, rakovina žaludku a Kaposiho sarkom.

Naproti tomu země s vyšším HDI (jako je například Velká Británie, Austrálie, Rusko či Brazílie) vykazují vyšší zátěž nádory souvisejícími s kouřením (rakovina plic), reprodukčními rizikovými faktory, obezitou a stravou (rakovina prsu u žen, rakovina prostaty u mužů, rakovina tlustého střeva a konečníku u obou pohlaví).

Zatímco očekávané zvýšení životního standardu v zemích s aktuálně nízkým HDI může v nadcházejících několika desetiletích vést k poklesu některých typů nádorů souvisejících s infekcí, autoři upozorňují, že právě v těchto zemích může dojít k prudkému nárůstu takových typů rakoviny, které v současné době sužují země s vyšším HDI.

Autoři dále předpovídají, že demografické změny i měnící se trendy v incidenci nádorových onemocnění by mohly mít za následek značný nárůst onkologické zátěže v zemích se středním HDI (jako je například Jihoafrická republika, Čína nebo Indie) – v těchto zemích je do roku 2030 očekáván 78% nárůst počtu nově diagnostikovaných případů – a ještě větší nárůst v zemích s nízkým HDI (ve stejném časovém období je očekáván až 93% nárůst).

Celý článek ZDE: https://www.onconet.cz/index.php?pg=aktuality&aid=729