Banderovci? Černochová překrucuje historii, Rakušan přihlíží propagaci nacistů.

Nacisté z Ukrajinské povstalecké armády naháněli lidi do stodol a zaživa je upalovali. Zachránilo se jen pár osob. Za oběť padlo 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, také několik Poláků. O Malíně a jeho obyvatelích lze říci, že nad okolními sousedy vynikali. Byli pracovití a podnikaví. Založili dvě české školy, dobrovolný hasičský sbor, divadelní spolek, poštu, mlékárnu, chmelnice, mlýny, pivovary... Životní úroveň tam podle všeho byla nesrovnatelně vyšší než v okolních vesnicích, což mohlo, jak bude uvedeno níže, někomu vadit. Tento masakr byl součástí tzv. Krvavé neděle, jejíž 80. výročí jsme si připomněli (bez valného zájmu mainstreamových médií) minulý týden.

Podle dostupných pramenů bylo v ten den 11. července 1943 na různých místech povražděno zhruba 11.000 lidí. Na svědomí je měly jednotky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), které tato zvěrstva napáchaly při předem zorganizovaném a naplánovaném útoku na 150 především polských vesnic. Lidé byli v tu dobu shromážděni na mších, kde je nacionalisté zavřeli a upálili. Ostatní nahnali do škol či statků, kde většinu čekal podobný osud. Podle dochovaných záznamů se obětí ukrajinských nacionalistů v období 1942 - 1945 stalo na 100.000 lidí, většinou Poláků. Byli to Banderovci 

A kdo se tedy skrýval za zkratkou UPA? Ukrajinská povstalecká armáda, UPA byla dle Wikipedie ozbrojená jednotka Organizace ukrajinských nacionalistů, přesněji řečeno frakce Stepana Bandery (OUN-B); její příslušníci byli proto zjednodušeně označováni jako banderovci.Navzdory zvěrstvům, které mají banderovci na svědomí, se ale podstatná část Ukrajinců k tomuto dědictví hlásí i v současné době.O tom, že to není záležitost jen extremistických hnutí, svědčí i fakt, že v roce 2009 byla na Ukrajině oficiálně vydána poštovní známka s portrétem Stepana Bandery. Nejen, že velká část Ukrajinců výše zmíněné masakry neodsuzuje, ale Banderu glorifikují a příslušníky jeho jednotky dokonce vnímají jako hrdiny se statusem a všemi výhodami válečných veteránů.Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko totiž poměrně nedávno (2018) podepsal zákon, který rozšiřuje řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA).

O tom, že je odkaz tohoto nacionalisty stále živý a místo jeho odsouzení jsou činy jeho, nebo jeho věrných na Ukrajině zlehčovány dokonce i oficiálními představiteli, svědčí i rozhovor, který poskytl ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk.Ten popřel, že by existovaly důkazy o masovém vraždění Poláků a Židů příznivci UPA.„Bandera nebyl masový vrah Židů a Poláků,“ prohlásil tváří v tvář historickému důkazu, kterým byl kromě zmíněného masakru i leták, který Bandera distribuoval, a bylo na něm napsáno: „Moskvané, Poláci, Maďaři a Židé jsou vaši nepřátelé, zničte je!“

K masovým vraždám civilistů Melnyk řekl, že je prováděli i Poláci a nařkl je z toho, že jim vyhovuje „tento příběh“ zpolitizovat. Situaci dokresluje i fakt, že ukrajinský velvyslanec po svém nástupu do funkce položil květiny na mnichovský hrob Stepana Bandery. 

O tom, že není Melnyk se svými názory zdaleka osamocen ani ve vysokých ukrajinských kruzích, svědčí mimo jiné i skandální fotografie náčelníka ukrajinského Generálního štábu a dokonce i oslava Banderových narozenin v ukrajinském parlamentu.„Připomínka muže odpovědného za brutální masové etnické čistky polského obyvatelstva na Volyni v letech 1943–1944 ze strany Nejvyšší rady Ukrajiny vyvolává naše protesty,“ prohlásil v souvislosti s tím, že Ukrajinský parlament zveřejnil na svých stránkách připomínku Banderových narozenin Radoslaw Fogiel, předseda zahraničního výboru polského Sejmu. „Bandera byl vrah, který má na svědomí asi sto tisíc Poláků. Je neuvěřitelné, že v době, kdy naši přátelé bojují proti podobným zločinům, pokračují v jeho glorifikaci,“ doplnil ho následně také Kacper Plazynski, poslanec polského Sejmu.„Ukrajinský parlament si připomíná nacistického kolaboranta a fašistu Stepana Banderu a jeho 114. narozeniny. Jeho organizace bojovala po boku Wehrmachtu a podílela se na vraždění Poláků a Židů během druhé světové války,“ podobné reakce na zmíněné oslavy Banderových narozenin ukrajinským parlamentem pak zaplavily sociální sítě napříč Evropou.

Banderovi narozeniny si ale připomínali i řadoví Ukrajinci.Při těchto oslavách v nedávné minulosti prošli centrem Kyjeva s hořícími pochodněmi, černo-červenými banderovskými vlajkami, podporováni bubny a skandováním „Sláva Ukrajině! Sláva Banderovi!“pp Pochodu se zúčastnily tisíce lidí.„Počet je těžké odhadnout. Byly to ale tisíce... Byli tam zástupci strany Svoboda, Pravý sektor, Národní korpus, zejména nacionalistické strany,“ popsala pochod ukrajinská televize TSN. „Byl to působivý pohled. Několik tisíc hořících pochodní ve večerních ulicích Kyjeva. Byl to krásný pohled,“ podal svědectví z demonstrace reportér tamní TV.

Doslova skandálním byl potom shledán příspěvek na sociální síti Twitter, který vložil Náčelník Generálního štábu Ukrajiny Valerij Zalužnyj. Ten se vyfotil ve své kanceláři před podepsaným portrétem Stepana Bandery a přidal k němu i jeden „jeho“ citát. Po vlně reakcí, které následovaly a poté, co se ukázalo, že citát nebyl Banderův, ale že si Bandera pro své potřeby upravil citát jednoho amerického prezidenta, příspěvek smazal. Dojem, který tím vzbudil on i spousta další Ukrajinců opěvujících tohoto zločince se ale jen tak smazat nepodaří.„Proč maže Parlament Ukrajiny tweet o Banderovi? Byl tam překlep? Špatně nasvícený Zalužnyj? Není ten banderovský portrét dost dobrý? Ukradli jste citát Benjaminu Franklinovi? Naštvaní Poláci? Nebo si váš PR tým uvědomil, že byste mohli vypadat jako nacisti? Každopádně lol...,“ zněla např. jedna z reakcí na Twitteru poté, co byl Zalužnyj donucen svůj tweet smazat.

Relativizování a doslova popírání zločinů, které prokazatelně spáchali banderovci, se ale týká i České republiky. Určitě si mnozí vzpomenou na pořádání tzv. Bandera party, které se před nedávnem řešilo ve sdělovacích prostředcích, nebo na demonstraci na Václavském náměstí, na které vlály vlajky s nacistickými symboly, či symboly pluku AZOV, který má toto označení jako oficiální na svých uniformách, či standartách. V souvislosti s tím jsem sepsal i otevřený dopis ministru vnitra, kde mimo jiné stojí:„...vyzývám a zároveň vás prosím, abyste se jako ministr vnitra České republiky zasadil o to, že bude na území naší republiky měřeno všem stejným metrem a že ti, kterým jsme poskytli útočiště a ochranu před válečným konfliktem u nás budou dodržovat zákony, stejně tak, jako je dodržují občané České republiky.Vede mě k tomu benevolence, se kterou vy a složky vám podřízené přistupujete k flagrantnímu porušování zákona, konkrétně § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Ve zmíněném paragrafu se píše, že kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.Přesně takovou propagaci nacistického hnutí, jeho symboliky a dokonce i válečných zločinců, kteří se podíleli na masakrování československých obyvatel, jsem na území České republiky v poslední době zaznamenal a nevěřím, že byste si ji nevšiml, nebo byste o ní nebyl zpraven...“Dopis zůstal bez odpovědi, či jakékoli odezvy.

To ale není zdaleka všechno, co se týká popírání nacistických zločinů, které napáchali příslušníci Banderovy skupiny. V úvodu článku je zmíněn masakr 370 Čechů, který měli v Malíně na svědomí prokazatelně právě banderovci.

Zcela nepochopitelná a dá se říci i úmyslně nepravdivá a zavádějící je tedy reakce, se kterou přispěchala ministryně obrany Jana Černochová, když tuto tragédii připsala na vrub německých fašistům.„Přesně před 80 lety němečtí nacisté bezdůvodně vypálili Český a Ukrajinský Malín na Volyni. Tento barbarský zločin přinesl smrt v plamenech na 370 Volyňským Čechům včetně 161 žen a 105 dětí a také 26 Polákům a více než 130 Ukrajincům. Válka přináší oběti i z řad civilistů, ale jejich cílená decimace a kruté vyvražďování jsou neomluvitelné...,“ napsala ministryně obrany nehledě na fakta, která jsou k tragédii volně dostupná.Na její slova reagovala spousta lidí, kteří jí připomněli, kdo má ve skutečnosti masakr na svědomí, dokonce i jeden z potomků zavražděných: „Všichni co přežili i příbuzní z okolí vědí, že to zorganizovali banderovci, byla to msta sedláka banderovce sedlákům z Malína, jsem přímý potomek (3. generace), čtyři členové rodiny jsou napsáni na památníku v Novém Malíně“. K relativizaci banderovského působení a skutků, které mají ukrajinští nacionalisté na svědomí ale dochází i jinde.

V minulých dnech kdosi podal trestní oznámení za to, že na setkání komunistů zavlály vlajky bývalého Sovětského svazu. Nic proti tomu. Jejich ideologii a hlavně prostředky, které k jejímu prosazování používali v minulém století, považuji za zrůdné a podle všeho naplňuje vyvěšení jejich symbolů už jednou výše zmíněný § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.Co mi ale vadí, je fakt, že to není tak dávno, co na Václavském náměstí zavlály vlajky se symboly nacistického Německa, pluku AZOV a ukrajinských nacionalistů a nic se nedělo.

Ačkoli na to byl upozorněn i ministr vnitra Vít Rakušan.Ještě jednou budu citovat ze svého otevřeného dopisu, který jsem mu v souvislosti s veřejnou propagací nacismu zaslal: „Jde o rostoucí sebevědomí ukrajinských nacistů, kteří se na území země, kde se mnozí z nich schovávají před plněním své branné povinnosti, rozhodli propagovat svoje myšlenky prostřednictvím nacistické symboliky obsažené na vlajkách, které jsme mohli v minulých dnech vidět dokonce i pod sochou svatého Václava v Praze, nebo třeba o pořádání tzv. Bandera party, připomínající válečného zločince Stěpana Banderu.

Pokud tedy budou za propagaci svých symbolů postihováni komunisté, stejně tak, jako za jsou propagaci nacismu trestáni příslušníci radikálních pravicových stran a sdružení, s čímž také samozřejmě souhlasím, musí být ze stejného důvodu potrestáni i ti, kteří v dnešní době neváhají připomínat, glorifikovat a obhajovat ukrajinské nacistické zločince.

Ti, kteří je za to odmítají trestat, nebo jejich zločiny relativizují, či dokonce zamlčují a hází je na jiné, si to musí vyřešit se svým svědomím. Mají-li nějaké.

Aby nedošlo na základě výše uvedeného k nějakým dohadům, raději hned uvedu, že jsem středočeským krajským zastupitelem za hnutí ANO a celým svým srdcem odsuzuji ruskou agresi vůči Ukrajině.Fandím Ukrajincům v jejich boji, zároveň mě ale štve přehlížení a zlehčování nacionalismu, který tento stát provází po celou dobu jeho existence. Vadí mi také neobjektivní zpravodajství, které místy připomíná zprávy z fronty z Haškova Švejka – naše armády vítězí, postupují vpřed a stáhly se do předem připravených pozic.

Ve svém důsledku Ukrajincům v očích českých obyvatel totiž škodí.Je mi strašně líto zmařených životů, především těch dětských a dle svých možností se snažím také pomáhat a obdivuji ty, kterým se to daří lépe a více. Zároveň se ale zřejmě řadím k tzv. Chcimírům. Na základě svých zkušeností, své znalosti ruského prostředí a tamních lidí, jsem totiž přesvědčen, že Rusko nelze porazit silou.

Bohužel mi v tom dává za pravdu i historie.Státy EU, USA a další se totiž dle mého názoru časem vyčerpají a ta doba se blíží. Podpora Ukrajiny pravděpodobně bude v budoucnu spíše klesat a se změnou politiky USA po prezidentských volbách se rapidně sníží.Pokud bychom se o vítězství pokusili jako NATO, vedlo by to nevyhnutelně k poslední světové válce a konci světa a života tak, jak ho známe.

A to prostě nechci. Možná je to podle některých aktivistů sobecké, ale tak to prostě cítím.Mimochodem poslední summit NATO ve Vilniusu jasně ukázal, že to nechce ani NATO samotné. Svoje podmínky pro vstup Ukrajiny stanovilo jasně, a i když jsou mírnější, z mého pohledu je vstup Ukrajiny do NATO stále nereálný a to i po konci války. A podle mě si to uvědomují všichni účastníci summitu, včetně Ukrajiny.