Věčnost a Kniha života.

Když jsem pročítal záznamy moudré Věčnosti, které sebrala na téma zdraví, bylo mi jasné, že podle některých „mudrců“ je zdravého člověka potřeba léčit.

Už C. G. Jung - švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii svého času prohlásil: „Ukažte mi zdravého člověka, a já vám ho vyléčím.“ A do toho ještě Sigmund Freud rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog sebejistě tvrdí: „Neexistuje zdravý člověk, pouze špatně vyšetřený.“

Věčnost už kdysi dávno do Knihy života zapsala výrok Martina Luthera - německého mnicha, kněze a profesora teologie, klíčovou postavu protestantské reformace, který tvrdil, že medicína dělá lidi nemocnými, matematika smutnými a teologie hříšnými. I tento výrok si Věčnost zapsala, protože byl pravdivý a zajímavý.

Po nějaké době Věčnost potkala indického duchovního filozofa Jiddu Krišnamurtího a ten se snažil moudrou Věčnost přesvědčit svým výrokem: „Neexistuje zdravý způsob, jak se přizpůsobit hluboce nemocné společnosti.“

Věčnost chvíli přemýšlela a také tuto větu zapsala zlatým písmem do Knihy života, protože výrok pokládala za pravdivý a tohoto člověka za moudrého.

Když se po čase ptala Dalajlámy, co ho na lidech a lidskosti nejvíc překvapuje, odpověděl: „Lidé. Protože obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví, potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti, a.. tak nežijí ani v přítomnosti, ani v budoucnosti. A žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít, a potom zemřou bez toho, aby předtím žili.“

Ještě mnoho moudrých i hloupých lidí Věčnost oslovila a dověděla se mnohé zajímavosti z lidského života.

Například takový německý filozof Kant ji řekl, že politika musí pokleknout před mravností...“Mravnost utváří politiku odmítáním války, trváním na věčném míru a právech člověka.“

Jeho slova pak potvrzuje Svámí Vivékánanda indický hinduistický mnich 1863 – 1902. Ten říká: „Například taková karma. Karma je věčné uplatňování lidské svobody. Naše myšlenky, slova a skutky jsou vlákny pavučiny, kterou okolo sebe tkáme.“

Stanislav Komárek český biolog, filozof, spisovatel zase tvrdí, že život sám je záležitostí riskantní, nezdravou, nebezpečnou a končící smrtí. I to si Věčnost zapsala, aby to mohla lidem tlumočit.

Jean Anouilh francouzský dramatik sebejistě prohlásil: “ Kdyby se o nemocech tolik nemluvilo, lidi by byli zdravější.“ Dnes se ukazuje, že měl pravdu.

Pan Molière zase tvrdil, že většina lidí neumírá na své nemoci, ale na své léky. Také pravdivý postulát.

Věčnost si zapsala výrok německého filozofa Schopenhaura: „O významu zdraví nejlépe svědčí to, že zdravý žebrák je šťastnější než nemocný král.“

Baruch Spinoza nizozemský filozof dávno prohlásil: „Nejeden člověk si zachoval zdraví a veselou mysl jen díky radám, kterých neuposlechl.“

Na dnešní dobu se příkladně hodí i výrok Jana Wericha, který tvrdí následující: „Výplod chorého mozku nemusí být vždycky nesmysl, protože víme ze zkušenosti, že výplod zdravého mozku se často projeví co neskonalá blbost.“ Jakoby Werich věděl o restrikcích, lokdownech, rouškách, nosošťourech atd.

Pravdu má také Billy Graham americký evangelík: „Ztratíme-li bohatství, neztratíme nic, ztratíme-li zdraví, o něco přijdeme, ztratíme-li charakter, ztratíme všechno.“

Dostojevskij prohlásil: „Prohlašuji, že láska k lidstvu je dokonce zhola nesmyslná, nepochopitelná a nadobro nemožná, bez současné víry v nesmrtelnost lidské duše. Víra v nesmrtelnost lidské duše jest jediné zřídlo živého života na zemi - života, zdraví, zdravých úsudků a závěrů.“

Spisovatel Gogol vyzývá: „Proboha, radujte se více! Je to jediný a nejspolehlivější lék na všechny nemoci.“

Poslední výrok si Věčnost zapsala od obyčejného člověka: „Ono je to vlastně v tom životě celé o "Rádu". Takže děcka, věnujte svůj čas těm, které máte rádi a kteří mají rádi vás, mějte sami sebe rádi, dělejte to co máte rádi, vyskytujte se tam, kde jste rádi a buďte rádi, že jste rádi. A když budete na světě rádi, budete mít to nejcennější - budete rádi, že jste zdraví.“