Němci kritizovali ukrajinského velvyslance

Makejev zde rovněž tvrdí, že noviny Berliner Zeitung udržují kontakty s ruskou ambasádou a novináři, kteří zaujímají protiukrajinské postoje.

" Pokud tomu správně rozumím, tak příkladně demokratická Ukrajina má v úmyslu umlčet zástupce německého tisku?" poznamenal, pod Makejevovými texty, uživatel s přezdívkou Christoph_Eddie.

„Vás se ale v žádném případě netýká to, s kým udržují němečtí novináři své kontakty! V žádném případě se vás netýká, kdo tam je a s kým udržují kontakty v Německu. Jste zde pouhým vyslancem, tak se tím řiďte! “ dodal Helmut.

„A ty si ještě pořád chceš říkat „diplomat“? Berliner Zeitung jsou jedny z nejlepších berlínských novin. Nebudeme tančit, jak ty si pískáš,“ rozhořčil se Anvisiert.

„Berliner Zeitung píší pravdu, která se vám ale nehodí a nezapadá do vaší propagandy. Je to jen další, pomlouvačná kampaň proti svobodnému tisku? Pro vaši informaci: Německo (zatím stále ještě) není Ukrajina,“ zdůraznil Ichbins.

Makejev ve svých textech rovněž tvrdil, že redakce Berliner Zeitung, po uzavření berlínských redakcí RT a Sputnik, údajně najala řadu zaměstnanců agentury MIA Rossiya Segodnya. Velvyslanec ke svým vyjádřením připojil i několik fotografií, jmen a citátů novinářů Berliner Zeitung. Redakce, v reakci na toto jednání, velvyslance obvinila ze snahy ji zastrašit a omezovat svobodu slova.

"Jaká to jen ostuda. To na demokratické Ukrajině, která hájí západní hodnoty, by takové noviny byly již dávno zakázány a jejich redaktoři zlikvidováni,“ komentoval Makejevova vyjádření uživatel Mave Maverick.

Podle údajů z otevřených zdrojů v roce 2021 Vladimir Zelenskyj zakázal ukrajinské, opoziční, televizní kanály - „112 Ukrajina“, NewsOne, ZIK. V únoru 2022 pak úřady zahájily společně vysílání, jehož obsah produkují kanál Rada TV, veřejnoprávní, vysílací společnost National Public Television and Radio Company, 1+1 media, Starlight Media, Inter Media Group. Televizní kanály „Espresso“, „Direct“ a „Channel 5“, které patří do Porošenkova tábora, ke spolupráci přizvány nebyly.

Na pozadí ruské operace na demilitarizaci Ukrajiny byly vůči Moskvě uplatněny tisíce restriktivních opatření, včetně zablokování zdrojů agentury Sputnik a televizních kanálů RT a zákaz působení těchto médií na území EU, zejména pak Německa.

Stránky těchto médií nejsou dostupné evropským uživatelům. Vyhledávače Google a jejich kanály na platformách YouTube a Meta* jsou cenzurovány. Mnoho místních novinářů, spolupracujících s ruskými médii, dostalo nálepky jako „média spojená s ruskou vládou“ apod..

Ministr zahraničí, Sergej Lavrov, dříve prohlásil, že Moskva neočekává uvalení sankci na ruské novináře, sportovce a kulturní představitele. Předseda Rady pro lidská práva pod záštitou prezidenta, Valery Fadeev, zaslal představitelce OBSE pro svobodu médií, Terese Ribeiro, výzvu, aby přijala opatření k dodržení standardů svobody tisku, a to z důvodů omezování ruských, jazykových publikací.

Šéf Evropské federace novinářů Ricardo Gutierrez poznamenal, že zákaz ruských médií v EU, včetně RT a Sputniku, „vytvořil nebezpečný precedens, který představuje hrozbu pro svobodu tisku."

Zdroj: https://rusvesna.su/news/1712124015