Soumrak nad „Kavárnou“

Na chlazené šampaňské dnes nedojde. Nahradí ho panáky a hloučky nervózních kuřáků před vchodem rostou. „Jak se to jen mohlo stát?“, hořekuje postarší herečka, jejíž slíbená diplomatická kariéra, mající vyrovnat nepřízeň publika, mizí v temné mlze neblahého sobotního odpoledne.

„Odporný pronárod!“, uleví si mladá projektová manažerka největší české neziskovky. „Nejen že mají všichni na profilovkách a v klopách ty odporné české vlaječky, ale ještě volí Zemana!“ Slovo ´Zeman´ vyřkla s odporem, hmatatelným jako všeprostupující frustrace kolem.

„Klid, ještě nedopočítali Prahu, my to zachráníme“, snaží se uklidnit jí a hlavně sebe novinářské eso, v duchu počítající platový rozdíl mezi slíbenou funkcí ředitele tiskového odboru prezidenta a komentátora novin, jejichž všichni čtenáři by se pohodlně vešli do pražských kaváren.

Fair trade sójové latté pozvolna ztrácí nadýchanou pěnu, připomínajíc bezděčně pomíjivý mediální lesk nablýskaného kandidáta Pravdy & lásky sro. Ten tam je tanec, kuchání králíka i přeříznutí plochého prkna, zůstal jen křečovitý úsměv s jedním pozdviženým koutkem.

„Však von brzy chícpne, neboj, Jirko“ ubezpečuje svou akvizici Principál loutkového divadla, vždy překvapující blízké hloubkou a aktuálností zpravodajských informací transatlantické kvality. „Teď to nesmíme vzdát, musíš ukázat sílu!“, dodává jako zkušený mezinárodní vyjednavač.

„Přesně! Teď ze sebe vydal poslední zbytky sil a pojde, dědek“, vetřel se do debaty mladý asistent – aktivista, který se na sociálních sítích proslavil přáním brzké smrti všem voličům prezidenta Zemana. „Teď oznámili výsledky. Sečtenejch je devadesát procent. Je to v prdeli.“ Hlouček diskutujících se obrátil k poslu špatných zpráv, jehož obličej měl barvu poledního pražského smogu.

„Ty vole těch peněz v prdeli!“, ulevil si další neúspěšný kandidát a vyjmul z pořádný ruličky pár prachů. Rychle prošel hloučkem smutných postav ven. Nezaměnitelná zadní světla Maybachu 62 mizela padající tmou směrem ke starýmu Růžičkovi. Valcha člověka vždycky přivede na jiný myšlenky.

O kus dál se u baru s očima, zapíchnutýma do neúprosného sloupcového grafu na obrazovce, křečovitě usmíval pohledný muž mladistvého vzhledu a stejně jako na začátku vlastní prezidentské kampaně, ani teď ničemu nerozuměl. „Vždyť jsme to měli v kapse, nechápu to, ten součet byl přece jasnej“, hlesl a rozmazal si ukrajinskou vlajku na tváři.

„Milí spoluobčané“, ozvalo se z obrazovky známým, sytým barytonem. „Jsem rád, že vás takto, jako váš prezident, budu moci oslovovat dalších pět let“. „Ty vole dej sem vodku. Dvojitou!“, zlomil se hlas nejvtipnějšímu českému politickému komentátorovi od dob Partičky na Primě.

„Radši nám těch panáků přineste celej tác“, odtušil bývalý předseda několika stran a narovnal si placku s Dalajlámou na klopě. „Za to může Putin!“, propukla v pláč bývalá hvězda lechtivých webů pánů pro pány, nyní chránící vlastními hýžděmi Evropské hodnoty pro Principála loutkového divadla.

„Kubíku, nebreč“, vzal mateřsky kolem ramen mladého aktivistu bývalý europoslanec a korunní princ několika stran a přivinul jej na hruď. Pohledy obou místopředsedů se na chvíli potkaly a nedaleko stojící barman s pečlivě pěstěným plnovousem by nic nedal za to, že přeskočila jiskra.

zdroj:https://leva-net.webnode.cz/news/soumrak-nad-kavarnou/