Nejhorší vládě v historii je třeba důrazně říci – STAČILO!

Máme předražené a nekvalitní potraviny, rekordní inflaci, nedostatek léků, na druhou stranu se vládní dezoláti nerozpakují vyhazovat mnoho desítek miliard za nepotřebnou vojenskou techniku, jen aby senilní strýček Sam byl spokojen a americký zbrojní průmysl měl další zakázky. Hlupáci plnící cizí zadání mají navíc tu drzost ještě kriminalizovat své názorové odpůrce a špiclovat, kde a co kdo řekl či napsal. Tyto odpudivé kreatury nemají nejmenší právo hovořit o svobodě a demokracii. Mají už jen jedno právo, ukončit okamžitě destrukci vlastní země a pakovat se pryč. To ovšem nestačí. Musí se v každém případě zodpovídat ze všech ničemností, které způsobili vlastní zemi a jejím občanům.

Profesor Nutella namísto, aby řešil problémy vlastní země bude dál umanutě, ba přímo fanaticky podporovat zločinné banderovce, a ještě pro ně hledat zbraně. Toto neschopné individuum je připraveno sloužit nepřátelům naší země doslova do roztrhání těla. Bude žvanit o válce, aniž by tušil, co vlastně skutečná válka obnáší. Jiné by do ní s velkým gustem verboval, ač to na plná ústa nepřizná, ale vlastní děti do zákopů nepošle. Ubožák v přímo učebnicové podobě. I naprostá lidská spodina se na něj může dívat z pozice těch, kdo jej ještě převyšují. Vládní ničemové se ani v krizi a v době, kdy inflace lidem znehodnocuje úspory nevídaným způsobem, nestydí okrádat ty nejchudší, a naopak podporují ty, kteří si na svá konta i v krizi připisují přímo enormní zisky. A ještě stále nemají dost. Jak typické pro zcela zvrácené chování protektorátní vlády. Všem těmto zlodějským a mimořádně hnusným praktikám je třeba jednoznačně a nahlas říci DOST! Takto už dále opravdu NE! I volby jsou dobrou příležitostí vzkázat nabubřelým vládním papalášům, že takto už dále nelze pokračovat a že už skutečně STAČILO!

Není snadné bojovat proti permanentní mediální přesilovce. Prolhaným vládním tlampačům však většina veřejnosti dávno nevěří a vůbec je nesleduje. Mnozí však žel rezignovali na zájem o veřejné dění. Nemluvě o chuti a odvaze svým dílem neblahé poměry měnit. Čím dál více lidí sice dává přednost nezávislým médiím, ovšem často žel jen z pozice pasivních čtenářů či posluchačů. Až se aspoň část z těchto zatím spíše pasivních občanů rozhodne konat, pak nastane reálná šance vládu cizích zájmů v České republice už konečně porazit. Je nejvyšší čas. Vládnoucí kazisvěti jsou totiž bezpochyby schopni zemi dál a dál ničit. Třeba už jen proto, aby ještě chvíli mohli mlaskat u plných koryt. Lidem ordinují skromnost a dietu a sami žijí v nezaslouženém blahobytu. Neznají míru, ani soudnost. Proto ze všech sil aktivně podporujme každou smysluplnou protivládní iniciativu. Podporujme nezávislá média, šiřme jejich informace, přispívejme na jejich provoz, třebas jen drobným, ale pravidelným příspěvkem. Toto je zvláště dnes nesmírně důležité. Je to vlastně akt občanské sebeobrany. Bojkotujme naopak veřejně všechny provládní televizní a rozhlasové kanály.

Naše vlast zažívá ohromný sešup v mnoha klíčových oblastech. Vládne u nás vzhledem k výši mezd, platů a penzí rekordní drahota. Mezinárodní prestiž země je tak nízká, jak snad nikdy od doby po převratu. Na podporu toho, co má sloužit běžným občanům – dostupné bydlení, sociální služby, cenově příznivá veřejná doprava, dostatek lékařů apod. se nedostává peněz. Ale na druhé straně od nás stále odtéká mnoho desítek miliard korun každý rok na nemravně vysokých ziscích bank a nadnárodních společností. S tím tato vládní sestava nehodlá nic dělat. A ani se tím netají. Ono je přece mnohem snadnější přistoupit k tupým škrtům a lidem ještě více sáhnout do peněženek.

Pitomec v čele vlády je ještě hrdý na vlastní neschopnost a sám sebe chválí, jak dobře pracuje a svými slovy prý má reálnou šanci vyhrát příští sněmovní volby. Možná se už dočista zbláznil a žije už jen ve virtuální realitě, kde je hloupost ctností a moudrost pitomostí a kde jsou všichni šťastní, jak dobře to ten fialový Černý Petr vede. On a všichni jemu podobní již dávno ztratili kontakt s realitou života prostých lidí. Z jejich veřejných prohlášení vidíme jen bezbřehé pokrytectví a ten nejhorší cynismus. Šíří kolem sebe při každém veřejném vyjádření jen dále větší aroganci. Morálka a svědomí jsou pro ně pojmy zcela neznámé. Nestydí se lhát a chválit sebe za dokonalou a dokonanou neschopnost. Kam se na ně hrabou komunističtí funkcionáři z posledních let před koncem minulého režimu. Oproti dnešním mocipánům se chovali jako zodpovědní hospodáři pracující ve prospěch rozvoje republiky, třebaže řada věcí nefungovala dobře, lidé měli pevné jistoty, které považovali za samozřejmost. Až převrat ukázal, že o žádnou samozřejmost nešlo a mnozí příliš pozdě prohlédli, jak falešné byly proklamace pronášené z tribun na těch listopadových náměstích.

Už jsme to u nás dopracovali až tak daleko, že se mezi nežádoucí výrazy řadí i slovo mír. Je třeba důrazně vzkázat všem novodobým náckům a jejich podporovatelům, všem válečným štváčům u nás doma i v cizině – všichni slušní lidé si uvědomují význam slova mír a ctí jej jako významnou hodnotu. Nelze připustit, abyste naši zemi zatáhli do války. Válka je vůl. Dejme šanci míru. I špatný mír je vždy lepší než válka. Války slouží jen rekordním ziskům zbrojařů. Víme dobře kdo a kolik dolarů investoval do násilného převratu na Ukrajině v roce 2014. Stejně tak víme, komu slouží ten zlořádný šašek v Kyjevě a kdo jsou jeho loutkovodiči. Právě tak je velmi dobře známé, jaké výdaje na armádu vydávají USA i země NATO dohromady a jaké výdaje má Rusko. Ten rozdíl je přímo propastný. A samozřejmě se musí prakticky projevit. Stačí se kupříkladu podívat na mapu, kam všude sahá vojenská přítomnost USA a v kolika zemích mají USA své vojenské základy. Kdo je tedy hrozbou pro mír a mezinárodní stabilitu? Ano jsou to ti, kteří strkají svůj nenasytný čumák všude tam, kde jim nejdou tamní vlády na ruku. Kdo organizoval a financoval všechny ty barevné revoluce? Rusko to nebylo.

USA mají na rukou tolik krve, jako žádná jiná země. Právě USA rekordně zbohatly na obou světových válkách a další stále a stále vyvolávají. Ve 2. světové válce na jednoho mrtvého Američana připadlo 50 mrtvých Rusů. Území USA válkou nijak neutrpělo. A už během války vedli Američané tejná jednání s Němci zaměřená proti USA. Stačí si přečíst knihu Utajované dějiny USA, jejímž autorem je Karlheinz Deschner. Tam je vše podrobně popsáno.

Současná vyhrocená situace na Ukrajině samozřejmě nemá svůj počátek až v roce 2022 Speciální vojenskou operací, jak se nás snaží přesvědčit všichni ti prolhaní presstituti, vlastizrádní politici a jim podobní, kteří by rádi, aby se na vše, co dnešnímu stavu předcházelo zapomnělo. Velmi dlouho především Američané provokovali Rusko a využívali k tomu i různé užitečné idioty nejen v Evropě. Rusové měli velmi dlouho trpělivost a jasně upozorňovali, kde stojí pro ně nepřekročitelné hranice. Ostatně obkličování Ruska vojenskými základnami začalo už během 90. let, kdy se země i díky radám západních poradců ocitla doslova na kolenou.

Vývoj na Ukrajině směřoval k tragédii nejpozději již někdy od roku 2010, kdy prezidentské volby vyhrál přesvědčivě V. Janukovyč. Tehdejší volby uznaly jako svobodné a demokratické i mezinárodní pozorovatelé. Poražená strana ovšem dál systematicky pracovala na ovládnutí země dle svých západních našeptávačů. Ukrajina byla už od doby rozpadu SSSR velmi lákavým soustem pro Západ. Strategické území bohaté na zdroje a úrodnou půdu sousedící na široké hranici s Ruskem. Na jeho ovládnutí bylo vynaloženo příliš mnoho prostředků než, aby si nepřátelé Ruska nechali ujít příležitost přiblížit se přímo k jeho hranicím. Horká fáze krize začala odmítnutím asociační dohody mezi Ukrajinou a EU v roce 2013, která byla pro Ukrajinu nevýhodná, jelikož by ji prakticky zbavila výhodné spolupráce s Ruskem. Ukrajina byla tehdy postavena před volbu ve stylu buď EU nebo Rusko. Je zcela logické, že takto stavěná nabídka byla pro Ukrajinu jednoduše nepřijatelná.

Když na přelomu let 2013/2014 začaly protivládní protesty výrazně podporované Západem, které přerostly v násilný krvavý převrat, nebylo žádných pochyb, že celá pečlivě připravovaná akce je především namířena proti Rusku. Stačí vzpomenout, kdo všechno tehdy jezdil do Kyjeva podporovat banderovskou kriminální chuntu. A i dnes dobře vidíme, kdo všechno i u nás tuto chuntu podporuje s fanatickým zápalem dál a dál. Je třeba také vždy připomenout, kdo torpédoval dohody z Minsku, které dávaly určité předpoklady k urovnání celé situace a rozumnému kompromisu přijatelnému pro všechny strany. Ne, nebylo to Rusko, byl to někdo jiný. Skvěle jsou mnohé klíčové body kolem krize na Ukrajině popsány ve vynikající knize z roku 2014 nazvané Dobytí Evropy Amerikou, kterou napsal Wolfgang Bittner. Je dobré si ji i dnes připomenout. Autor v ní líčí chronologicky, od momentu, kdy se daly do pohybu události na Majdanu, až do září 2014, neblahý vliv americké vlády na ústřední média a politiku Evropy. Velmi užitečné čtení pro všechny, kdo chtějí znát skutečná fakta a nikoli provládní lži. Ne, není to naše válka pane Fialo. A pokud se chcete do boje sám zapojit, tak do něj netahejte nikoho jiného. Můžete odejít do zákopů dobrovolně sám a jít tak příkladem. Určitě budete vítán jako posila.

A pokud jakýsi obtloustlý papaláš Vondra nazývá všechny, kdo nesmýšlí jako on a kdo vyzývají k mírovým jednáním Putinovými užitečnými idioty, lze mu vzkázat jediné – je lepší být užitečným idiotem, než idiotem neužitečným, a ještě navíc i vlastizrádcem. Proč se nechat urážet od této odporné kreatury, která jen touží po dobře placené židli europoslance? Navíc jde o člověka, který ve prospěch obhajoby našich národních zájmů neudělal vůbec nic a jen hloupě žvaní, stejně jako všichni ti Piráti, Blbuše Nerudová a podobní kariérističtí křiváci. Nedovolme, aby nás právě tyto trapné figurky zastupovaly na půdě Evropského parlamentu. Potřebujeme politiku všech azimutů a nastartování skutečného rozvoje země. Utrácením enormních výdajů na zbraně, které vůbec k ničemu nepotřebujeme se ovšem k žádnému rozvoji nedopracujeme.

Dejme ve volbách šanci těm, kdo si zachovali zdravý rozum, usilují o mír a spolupráci a zejména těm, kdo už konkrétně prokázali reálnou práci ve prospěch naší země a obyčejných lidí. Česká levice je žel už delší dobu v nepříliš dobrém stavu a již opravdu nutně potřebuje nějaký restart. I s ohledem na složitou mezinárodní situaci a žalostné výsledky současné totálně neschopné vlády. Potřebujeme tedy skutečnou, zásadovou levici v podobě širšího vlasteneckého bloku, jehož páteř mohou tvořit komunisté a potřebujeme též obrozenou sociální demokracii. Jenže ta momentálně na scéně není. Šmardovu stranu těžko nazývat skutečnou levicí. Dávat hlas tomu, kdo je sice sympatický, ale prakticky nemá šanci uspět je hazard, který si už nemůžeme dovolit.

Koalice STAČILO! sice není žádný ideál, ale nabízí se pro tyto volby jako rozumná volba a akceschopná alternativa vůči asociální a protinárodní vládě. Z hlediska programu nelze mít z pohledu levicového voliče téměř žádných zásadních námitek. Kateřina Konečná si své zcela prokazatelně jako europoslankyně odpracovala a její nasazení v předvolební kampani je příkladné. Navíc dokázala dát dohromady zajímavou kandidátku s výraznými osobnostmi. Šanci si nepochybně zaslouží i s výhledem do letošních podzimních krajských a senátních voleb.

Miroslav Pořízek