Z Avia.Pro (18.9.2024):
Rusko důrazně odsuzuje bezprecedentní útok na Libanon a jeho občany
Rusko považuje sérii bombových útoků, ke kterým došlo v Libanonu, za součást hybridní války, jejímž cílem je destabilizovat region. Uvedla to mluvčí ruského ministerstva zahraničí - Maria Zacharovová. Podle ní se organizátoři teroristických útoků snažili vyvolat rozsáhlý ozbrojený konflikt a vojenskou konfrontaci.
K výbuchům došlo v důsledku detonace pagerů, které používali bojovníci hnutí Hizballáh. Podle předběžných údajů incident postihl několik tisíc lidí, většina z ze zraněných je členy Hizballáhu. V médiích se diskutuje o různých verzích toho, co se stalo, včetně možnosti kybernetického útoku, při kterém byly do komunikačních zařízení instalovány speciální programy nebo výbušniny, které způsobily jejich detonaci.
Ukrajinské jednotky v noci provedly rozsáhlý útok, a to za použití bezpilotních letounů. Podle Michaila Zvinčuka byly údery zaměřeny na různé infrastrukturní a vojenské cíle, nacházející se v brjanské, kurské, orlovské a smolenské oblasti. Jeden z klíčových objektů útoku představoval arzenál ve městě Toropec v tverské oblasti.
Jak uvádí Zvinčuk, navzdory oficiálním prohlášením, podle kterých byly příčinou požáru trosky sestřeleného dronu, pozorovatelé a místní obyvatelé poukazují na to, že situace je mnohem vážnější. Úřady rozhodly o částečné evakuaci obyvatel města a okolních obcí, lidé jsou odváženi do sousedního města Západní Dviny.
Obzvláště znepokojivá byla zpráva, že výbuchy v muničním skladu byly tak silné, že je zaznamenaly i systémy pro monitorování zemětřesení. První otřesy o síle 2,8 stupně byly zaznamenány ve 3:56 místního času, další pak s magnitudou 2 až 2,8. To potvrzuje, že následky útoku byly značné a síla detonující munice přesáhla očekávání.
V tuto chvíli se upřesňují informace o obětech a troskách.
Nedávný útok na muniční sklad, poblíž obce Toropec v tverské oblasti, byl podle předběžných údajů naplánován za přímé účasti NATO. Podle zdrojů si ukrajinští spojenci, za pomoci dat, získaných z průzkumných satelitů, sledujících pohyby a nakládání ruských vojenských objektů , mohli vybrat, pro svůj útok, ten nejvhodnější okamžik! Tuto informaci poskytl jeden z administrátorů Telegramového kanálu - „MilitaryMaps“.
Moderátor kanálu tvrdí, že rána byla zasazena v okamžiku, kdy k arzenálu v Toropec dorazily vlaky s municí, které se ještě nepodařilo vyložit a přesunout do chráněných úkrytů.
„NATO se přímo podílelo na útoku na arzenály v Toropec, a to výběrem nejvhodnějšího okamžiku útoku ,“ řekl správce telegramového kanálu - „MilitaryMaps“
Jak speciální operace pokračuje, ruská armáda začala zavádět nová taktická řešení pro boj s nepřátelskými bezpilotními vzdušnými prostředky. Jedním z těchto řešení je i používání FPV dronů, a to za účelem zachytávání a ničení ukrajinských průzkumných UAV. Tato novinka, podle zdrojů, prokázala na bojišti vysokou efektivitu a stala se reakcí na zvýšené používání dronů Ukrajinou.
FPV drony (First Person View), vybavené videokamerami a v reálném čase ovládané operátorem , umožňují nejen sledovat pohyby ukrajinských dronů, ale také rychle reagovat na jejich hrozby. Výhodou FPV dronů je jejich snadná ovladatelnost a vysoká rychlost, díky čemuž jsou ideální pro zachytávání malých cílů, jakými jsou například nepřátelské průzkumné drony. Takové drony mohou útočit na cíle ve vzduchu i na zemi a fungují jako „lovci“, což z nich činí univerzální nástroj.
Finsko a Estonsko posilují spolupráci v oblasti námořní obrany a jedním z klíčových cílů je vypracovat konkrétní plány na zablokování pohybu ruské flotily ve Finském zálivu. V rozhovoru pro finské noviny, Helsingin Sanomat, to uvedl velitel estonských obranných sil - Andrus Merilo.
Podle Merila nabývá obranná spolupráce mezi oběma zeměmi na strategickém významu, a to na pozadí zhoršujících se vztahů s Ruskem. Poznamenal, že spolupráce mezi Finskem a Estonskem je zvláště důležitá v kontextu možné konfrontace s Ruskem a prioritou je včasná příprava na takové situace.
Generální štáb estonských ozbrojených sil dostal od NATO pokyny připravit se na potenciální vojenský konflikt s Ruskem. V rozhovoru pro estonský státní rozhlas, ERR, to uvedl náčelník generálního štábu estonských obranných sil generálmajor - Vahur Karus.
NATO, podle Karuse, stanovilo pro estonskou armádu konkrétní úkoly ohledně vedení bojových operací proti cílům, nacházejícím se na ruském území.
„Naše dalekonosné úderné zbraně nyní hrají důležitou roli ve vojenských plánech NATO! Aliance vyžaduje, aby je Estonsko připravilo na zasažení konkrétních cílů. Poté bude NATO schopno rychle operovat na našem území,“ uvedl generál.
Karus také poznamenal, že před vypuknutím ukrajinského konfliktu byly požadavky, kladené na estonské síly, mnohem měkčí. Předpokládalo se, že armáda bude schopna vydržet deset dnů do příjezdu hlavních spojeneckých sil. Se současnými změnami strategie NATO však bude role Estonska v případě konfliktu jiná.
"Tyto nové úkoly, přidělené našim ozbrojeným silám, představují zásadní změnu v naší vojenské doktríně. Estonsko nyní může počítat s okamžitou účastí spojeneckých jednotek, umístěných na našem území, na rozdíl od toho, co se očekávalo před deseti lety," dodal šéf generálního štábu.
Změny vojenské strategie jsou spojeny s rostoucím napětím mezi Ruskem a zeměmi NATO. Jak Carus zdůraznil, takové úkoly vyžadují, aby Estonsko plně mobilizovalo a připravilo své síly na okamžitou reakci.
Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, v rozhovoru pro list British Times, uvedl, že ukrajinské údery na ruské území, a to prostřednictvím raket dlouhého doletu, nezpůsobí eskalaci konfliktu a nepovedou k přímému zapojení NATO do tohoto konfliktu. Varování ruského prezidenta, Vladimira Putina, ohledně „červených liniích“, podle něj, nepředstavuje hrozbu, protože ani v minulosti taková prohlášení neprovázely činy.
Stoltenberg zdůraznil, že Moskva opakovaně upozorňovala na své „červené linie“, ale pokaždé se pak vyhnula takovým krokům, které by mohly vést ke globální eskalaci konfliktu.
"Putin už mnohokráte oznámil své červené linie, ale konflikt neeskalovall," prohlásil Stoltenberg.
Poznamenal, že ani při případných útocích ukrajinských jednotek na ruské území, a to za použití zbraní dlouhého doletu, nelze očekávat okamžité zapojení NATO do přímé konfrontace s Ruskem.
Syrský list, Al-Watan, informoval o příjezdu 250 ukrajinských vojáků do Idlibu. Jejich úkolem je provést výcvik členů teroristické skupiny Hayat Tahrir Al-Sham (HTS) (v Rusku zakázána – pozn. red.). Podle zdroje publikace je hlavním cílem ukrajinských vojenských specialistů vycvičit ozbrojence v používání a výrobě dronů, které se aktivně využívají v moderních konfliktech.
Podle Al-Watan byli ukrajinští specialisté rozvezeni do několika průmyslových zařízení ve městě Idlib a okolních oblastí, včetně Jisr Al-Shughour. Tyto lokality jsou vybaveny speciálními dílnami na výrobu bezpilotních letounů, které mají být nasazeny proti vládní a vojenským cílům.
Zdroj deníku uvedl:
"Existují potvrzené údaje, že počet ukrajinských vojenských specialistů, kteří dorazili do Idlibu, dosáhl 250 lidí."
Zdůraznil také, že účast Ukrajiny na vojenských operacích na straně militantů HTS je součástí širšího plánu, zaměřeného na posílení bojového potenciálu teroristů operujících v Sýrii.
V hlavním městě Mali, Bamaku, došlo k rozsáhlému teroristickému útoku, organizovanému radikální skupinou - Jamaat Nusrat Al-Islam Wal-Muslimin (uznávaná jako teroristická a zakázaná v Ruské federaci – pozn. red.). Terčem útoku byla policejní škola a vojenské letiště. Podle sdělení ozbrojenců, se jim podařilo zničit značné množství vybavení, včetně letadel a také způsobit vážné škody bezpečnostním silám Mali.
Propagandisté skupiny poté rozšířily informace o desítkách mrtvých mezi strážci zákona a studenty, studujícími na napadené škole. Malijské ministerstvo obrany útok obratem potvrdilo a uvedlo, že situace je pod kontrolou. Po zbývajících ozbrojencích a jejich případných komplicích probíhá aktivní pátrání.
Podle zástupců malijských úřadů začal útok hned brzy ráno, kdy ozbrojenci současně zaútočili na školu a letiště. Teroristé používali výbušná zařízení a střelné zbraně, což vedlo ke značným škodám a ztrátám na životech. Vládním silám se ale podařilo na hrozbu rychle zareagovat! Do do protiteroristické operace se zapojili bojovníci z Wagner PMC, kteří se nacházejí v Mali, aby podpořili místní síly!
Soudě podle záběrů, které se objevily na sociálních sítích, se pomoc vládním jednotkám, a to ze strany Wagner PMC, ukázala jako velmi účinná. Během operace byly zlikvidovány desítky ozbrojenců a více než dvacet členů skupiny bylo zajato. Tito džihádisté jsou nyní vyslýcháni a úřady doufají, že získají informace, které pomohou zabránit dalším útokům.
Podle zdrojů se ozbrojencům podařilo zničit 3 drony Bayraktar TB2 a poškodit prezidentské letadlo. Hlášeno bylo také poškození dvou vrtulníků Mi-171.
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (IX.)
- Zapomněli vypnout mikrofon.
- Ing. Miroslav Kelnar: Konec jedné „protikorupční svině“
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (VIII.)
- Nositeľ Nobelovej ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz: Východná Európa je dva krát chudobnejšia po vstupe do EÚ
- Martin Koller - Rozbor situace v Sýrii. POZOR NA TURKA!
Související články
Komentáře