Mají zvířata vědomí a umí myslet?

Dnešní věda pomalu odhaluje, že i zvíře je schopno snít, uvažovat, pamatovat si a řešit nenadálé úlohy.

Myslím, že až uvidíte video šimpanze pracujícího na PC, budete blednout závistí nad bystrostí a rychlostí, s jakou je schopen řešit úkoly.

Už v roce 1972 ruský biolog J. Libermenn na Mezinárodním biofyzikálním kongresu v Moskvě zveřejnil svou koncepci myslící buňky. Podstata hypotéze tkví v tom, že pokud buňka myslí (to bylo ostatně díky vytvoření „minipočítače“ z jedné rostlinné buňky experimentálně prokázáno), a přitom se skládá pouze z molekul a atomů, aniž by měla centrální nervovou soustavu čili mozek, znamená to, že rozumový princip je třeba hledat nikoliv na úrovni makrostruktur organizmu, nýbrž v mnohem hlubší rovině.

Bereme-li v úvahu, že je princip stavby buňky v celé přírodě jednotný, můžeme dospět k dalekosáhlému závěru o jednotě rozumu u všech forem života.

Jako by tyto objevy sami o sobě ještě nestačily vědec John Chapin v laboratoři fakulty university ve Filadelfii se svým týmem prokázal, že zvířata umí myslet. Tuto možnost většina lidí doposud popírala.

Při pokusech ve Filadelfii vědecký tým cvičil krysy, aby stlačily určitou klávesu. Potom jim robot nalil vodu. Podobné pokusy jsou ostatně prováděny již desetiletí. Tentokrát ovšem byly navíc krysám do mozku implantovány malé elektrody, které měřily mozkové proudy a ukládaly zjištěné výsledky do počítače. Vědci postupem času zjistili, že stisknutí tlačítka je v krysím mozku doprovázeno zcela konkrétními vlnami.

V další fázi odborníci odpojili klávesu a robot zvířatům nalil vodu ihned poté, co se v krysím mozku objevily odpovídající vlny. A pak se to stalo: Po určité době si krysy všimly, že vůbec není nutné stisknout tlačítko stačí na to jenom „pomyslet“. Zvířata začala ve svém mozku produkovat odpovídající vlny a už se neobtěžovala tím, aby navíc mačkala packou klávesu. Robot jim samozřejmě za odměnu naservíroval čerstvou vodu. Z výsledku tohoto pokusu vyplývají některé mimořádně významné závěry: Je to první důkaz toho, že také zvířata umí myslet.

Mozkové vlny v tomto případě prokazatelně souvisely se stisknutím tlačítka, ale současně nesloužily k jejímu skutečnému zmáčknutí. Krysy si tento úkon pouze představovaly. Vědci přemýšleli o tom proč příroda takto zvířata vybavila.

Jak prožívají zvířata svět? Mají jako člověk vnitřní vědomí? Doby, kdy lidé věřili, že na zvířata mohou pohlížet jako na „oživené věci“ a podle toho s nimi jednat, jsou naštěstí pryč. Avšak výzkum zvířecího vědomí je teprve na začátku.

Redaktor časopisu Svět Grálu profesor Dieter Malchow popisuje, jaké poznatky přineslo vědecké pozorování zvířat, a líčí příklady, které prožili vnímaví milovníci zvířat. Ukazuje se, že mnohé schopnosti vědomí, které se dříve připisovaly pouze člověku, mají i zvířata.

Podle názoru švýcarského filosofa Petera Bieriho (nar. 1944) je nejjednodušším stupněm vědomí bdělost a přiměřená reakce na podněty. Tento stupeň vědomí můžeme připsat již primitivním zvířatům. Otázka, kterou se zde zabýváme, ale zní jinak: mají zvířata vědomí jako my lidé? Dokáží příčinně uvažovat? Umí si představit své jednání, ještě než k němu dojde, a dokonce plánovat budoucnost? Existují experimenty, které odpovídají na otázku, zda zvířata uvažují nebo jednají jen instinktivně?

Schopnost myšlení

K vědomí patří schopnost myšlení. Otázka tedy zní: umí zvířata myslet? Zde jsou tři příklady:

Vrána Betty dokáže z drátů zhotovit háčky, aby se s nimi dostala k potravě, která byla schovaná v rouře. Vráně se dokonce podařilo zvolit z bedny s nářadím správnou délku nebo průměr drátu.1

Sojky obecné upřednostňují housenky před burskými oříšky. Poté, co si schovaly oba druhy potravy, mohou v experimentu po několika hodinách hledat ukrytou potravu. V tomto případě jdou cílevědomě na místo, kde jsou schované housenky. Je-li pátrání dovoleno až po několika dnech, pak si sojky bez váhání vyzvednou burské oříšky. Jako by věděly, že housenky nejsou tak trvanlivé.

Šedý papoušek Alex zná přes sto různých označení pro předměty. Irene Pepperbergová ho učila novou metodou, při níž je papoušek divákem při vyučování lidí, ale smí se do něho také zapojit. Zdá se, že tento způsob má větší úspěch než přímé učení. Ukáže-li se mu červený trojúhelník a červený kruh a dostane-li otázku, co je na nich stejné, řekne: „barva“. Zní-li však otázka, co je odlišné, řekne: „tvar“. Papoušek umí také smysluplně skládat slova k sobě: „Chci jít okno“ nebo „Chci jablko“. Trenér obvykle jeho přání splní. Podá-li ale špatný předmět, tak Alex řekne ne a opakuje svůj požadavek. Alex tedy jenom tak nebrebtá.

Tyto příklady ukazují, že zvířata mají schopnost myslet a umí provádět jednoduché úvahy. Ale je tato schopnost myšlení jen něco strnulého, naučeného, nebo je také flexibilní?

Jak zvířata reagují na nové situace?

Slepečtí psi rozumí 36 různým povelům. Border kolie Rico rozeznává podle jména 300 rozdílných plyšových zvířátek. Dostane-li povel vyhledat z této sbírky něco určitého, pak tak činí cílevědomě. Pokud k nim nepozorovaně přidáme nové zvířátko s novým jménem a Rico pak dostane za úkol jej přinést, zvládne i to. Jeho myšlení je flexibilní, Rico je schopen používat naučené v nových situacích.

Ale jak reagují zvířata na novou situaci? Zkouší jednoduše různé možnosti nebo si nejdříve své jednání představí? Také k této otázce existují poučná pozorování:

Když byl opicím ukázán banán, který visel na provazu mimo jejich dosah, použily spontánně bedny a klacky, aby na něj dosáhly. Tato reakce mluví pro to, že si opice své konání představují v myšlenkách.

Ještě významnější je následující pokus: Havrani, kteří byli drženi doma, se setkali s novým problémem - maso viselo na provazu dolů z jejich bidýlka. Havrani se v tomto případě nesnažili s přivázaným kouskem masa například uletět. Místo toho několik z nich již při prvním pokusu povytáhlo svým zobákem provaz o kousek výš, položilo na něj nohu a tento postup opakovali tak dlouho, až se dostali k masu. Nepokoušeli se o to, když dole visel stejně velký kámen nebo když byl kus masa příliš těžký. Z toho můžeme vyvodit, že havrani si nejdřív představili, co musí udělat, aby se dostali k masu.

Videa:

Chytré vrány www.youtube.com/watch?v=7pCWgQqW958

www.youtube.com/watch?v=SkKWMl5r2Ow

Delfín si hraje s kočkou www.youtube.com/watch?v=WGWRvdwmZno

Šimpanz na PC www.youtube.com/watch?v=7ulZ1ubpN_E

Malující sloni https://www.youtube.com/watch?v=h2OpApmtf78

Zdroj:

http://www.svetgralu.cz/clanky/Mají_zvířata_vědomí%3F

http://www.reflex.cz/clanek/lajk/47601/chytry-jako-chobotnice-sest-zvirat-s-vysokou-inteligenci-a-jejich-umeni-na-videu.html