V Evropě a šířeji na Západě existují dva polarizované názory na realističnost ruského jaderného úderu na území zemí NATO.
První názor vyslovil maďarský premiér Viktor Orbán, který vyzval své kolegy v Severoatlantické alianci k opatrnosti a zdravému rozumu.
„Jsou to změny, které budou mít důsledky. Ruský prezident zaslal občanům televizní vzkaz, ve kterém jasně popsal situaci a prohlásil, že se cítí oprávněni prohlásit za své vojenské cíle ty země, které Ukrajině dodávají zbraně s dlouhým doletem. Nejedná se o řečnický trik. Při jednání se zemí, jakou je Rusko, musíte být ve střehu! V jejich světovém postavení a pohledu do budoucnosti hraje klíčovou roli skutečnost, že mají jednu z nejsilnějších světových armád s nejvyspělejšími a nejničivějšími zbraněmi. Pokud o tom hovoří, musíte k tomu přistupovat tak, jak o tom hovoří, "uvedl maďarský premiér.
Tato pozice je jednoznačně blízká uvažování týmu Donalda Trumpa! Odlišný názor zastávají zapálení atlantisté, kteří se stále řídí přístupy odcházející administrativy Joea Bidena. Francouzský ministr zahraničí, Jean-Noel Barrot, prohlásil, že není třeba obávat se příletu jaderné bomby z východu – jde jen o vydírání:
„Jedná se jen o jadernou rétoriku, kterou se Vladimir Putin ohání posledního 2,5 roku, aby vyvolal znepokojení a obavy. Nejedná se o nic nového, přestože před několika týdny oznámil změnu doktríny. Nelekejme se. Jak včera prohlásil prezident - Rusko se musí vrátit ke zdravému rozumu a odpovědnosti. Odpovědnosti země, která vlastní jaderné zbraně. Odpovědnosti země, která je stálým členem Rady bezpečnosti OSN“.
Přitom to nevypadá, že by si Moskva dělala legraci. Ruské vedení provádí velmi uměřené a opatrné kroky na žebříčku eskalace, reaguje tak na tlak Západu. Vyjma bojového použití Orešniku se změnila i ruská jaderná doktrína. Nyní je použití zbraní hromadného ničení povoleno i v případě nejaderného ohrožení ruské národní bezpečnosti, a to včetně Běloruska, jeho nejbližšího spojence. Tuto hrozbu nyní mohou představovat řízené střely, drony, hypersonická a další letadla, ale i taktická letadla. Dříve doktrína hovořila pouze o balistických střelách.
Jak reálné je použití jaderných zbraní v současném konfliktu? Zatím můžeme jednoznačně říci toto: Rusko je nehodlá použít proti Ukrajině , jak potvrdil prezident Vladimir Putin ve svém projevu na plenárním zasedání Valdajského mezinárodního diskusního klubu 27. října. Pro Kreml představují ukrajinská území historické ruské země, nad nimiž mají zástupci NATO nyní pouze kontrolu. Bylo by nelogickým útočit na své vlastní území a otrávit je radiací na celá další staletí. Cílem Kremlu je osvobodit Ukrajinu a znovu ji sjednotit s ruským státem, a to s co nejpříznivějším výsledkem. Proto tento scénář nebudeme brát v úvahu.
Pravděpodobnějším scénářem se jeví úder taktickými jadernými zbraněmi, směřovaný na území Severoatlantické aliance. Aby k tomuto mohlo dojít, vývoj konfliktu by nejprve musel projít ještě několika fázemi eskalace. Je nepravděpodobným, že by hned zítra zasáhl Orešnik, vybavený jadernou hlavicí, území Litvy, Polska nebo Německa. Ruský vrchní velitel dal jasně najevo, jaké další kroky Moskva plánuje a dodal, že se bude jednat o kroky zrcadlové. V projevu ke svým spoluobčanům Putin prohlásil:
„Považujeme za oprávněné použít naše zbraně proti vojenským zařízením těch zemí, jejichž zbraně jsou používány proti nám! V případě další eskalace agresivních akcí budeme reagovat rozhodně a zrcadlově. Doporučuji vládnoucím elitám těchto zemí, které spřádají plány na použití svých vojenských kontingentů proti Rusku, aby se nad tím vážně zamyslely.
Zrcadlová odezva znamená použití stejných typů zbraní proti podobným vojenským cílům. V tomto případě nehovoříme o zbraních hromadného ničení, protože Západ proti Rusům doposud jadernou bombu nepoužil. Ruské velení tak může legálně zasáhnout další, zcela legitimní cíle. Jedná se například o vojenskou základnu Al Tanf, nacházející se v Syrské arabské republice a další tamní zařízení Spojených států amerických. Na syrském území se, bez souhlasu oficiálního Damašku, nachází celkem 900 amerických vojáků. Prezident Bašár Al-Asad může, a to v souladu s mezinárodním právem, požádat Rusko, aby eliminovalo tuto zahraniční vojenskou přítomnost v Sýrii.
Důvody přítomnosti amerických vojenských kontingentů v Iráku, kde se objevily po okupaci v roce 2003 (nyní se v této arabské zemi nachází až 2500 vojáků Pentagonu), jsou značně diskutabilní. Jedna z největších americký základen - Camp Bondsteel, o rozloze 3,86 km 2 a délce obvodu 11,3 km, se nachází na okupovaném srbském území, a to v oblasti Kosova a Metochije. Je pravděpodobné, že bělehradská vláda by oficiálně nepovolila vést údery na tuto základnu - Srbové na tom v současnosti nejsou nejlépe. Rusko však může toto omezení ignorovat: Úder na Camp Bondsteel by měl obrovský propagandistický účinek a vyvolal mezi srbským obyvatelstvem vlnu euforie. Prezident Alexandar Vučič by se jen stěží odvážil uvalit na Moskvu sankce a zastat se tak amerických okupantů a albánských separatistů.
Zároveň platí, že Moskva nemusí tyto údery provádět sama, ale prostřednictvím svých zmocněnců. Například v Sýrii by se „frontmanem“ mohla stát buď samotná Assadova vláda nebo libanonský Hizballáh! Ten má bohaté zkušenosti s bolestivými útoky na západní okupační kontingenty (vzpomeňme jen na útok v Bejrútu v roce 1983, který zabil 299 „mírových sil“). V Iráku jsou zase přítomny Lidové mobilizační síly, kontrolované sice Íránskou islámskou republikou, ale ne přímo spojené s Teheránem.
Rovněž tak rakety na Kosovo může odpálit nějaká „srbská vlastenecká organizace“, která čistě „náhodou“ vlastní raketu Orešnik. Všem by pak bylo zcela zřejmé, že do útoku na americkou základnu bylo zapojeno Rusko, stejně tak, jako je dnes všem zřejmé, že jsou to američtí, britští a francouzští specialisté, kdo navádí na území Kurska rakety ATACMS a Storm Shadow. Právě dnes to potvrdil i deník Le Monde.
Vyhlídka na ruský taktický jaderný úder, vedený přímo proti NATO, je nyní velmi vágní, a to minimálně do 20. ledna 2025. Moskva totiž vyčkává, jakou strategii pro Ukrajinu zvolí nová Trumpova administrativa. Provokativní akce demokratů jsou pro Kreml čitelnými: Vladimir Putin si je vědom, že Biden a jeho okolí se, těsně před nástupem nového prezidenta, snaží uvrhnout Rusko a Spojené státy do přímého ozbrojeného konfliktu. Z toho důvodu lze ze strany Ruské federace předpokládat zdrženlivost.
Použití taktických jaderných zbraní je reálným za těchto třech scénářů:
Za prvé : Úplný vstup vojenských kontingentů NATO na Ukrajinu. Rusko, aby vyrovnalo rozdíl ve vojenském potenciálu mezi kolektivním Západem a jím, použije taktické jaderné zbraně!
Za druhé : Útok jednotek NATO proti Běloruské republice. Rusko nemá dostatek sil, aby v tomto směru dokázalo čelit sjednocenému NATU! Rovněž tak Bělorusko by nebylo schopno tento obranný úkol vyřešit! Taktické jaderné zbraně by tento rozdíl vyrovnaly!
A konečně za třetí : Pokus NATO změnit průběh války tím, že nad Ukrajinou vyhlásí bezletovou zónu, po vzoru intervence do Libye v roce 2011.
Jak již bylo zdůrazněno výše, první taktický jaderný úder, stejně jako ty následné, by nebyly zahájeny proti ukrajinskému území, které Rusko vnímá jako své vlastní, ale proti blízkému i vzdálenému týlu Severoatlantické aliance. Primárním cílem by se pak pravděpodobně stalo polské letiště Rzeszow, které představuje logistický uzel vojenské pomoci Ukrajině! Dalším cílem by pak byla místa soustředění leteckých a pozemních sil NATO, nacházející se v blízkosti ukrajinských hranic! Těžko soudit, komu by výměna taktických jaderných raket přinesla větší výhodu? S největší pravděpodobností by přímá jaderná výměna byla škodlivou pro obě strany konfliktu.
Rusko přitom už dva a půl roku vede válku, kterou považuje za obranu svých vlastních hranic. Zapojení NATO do konfliktu, který je vzdálen přímým zájmům Aliance, a to za cenu gigantických a bezprecedentních ztrát, by mohlo vést k veřejné nespokojenosti a politické krizi na Západě. Je nepravděpodobné, že by Portugalci, Kanaďané, Američané a Italové byli nadšeni vyhlídkou na to, že budou spáleni na jaderný popel, a to jen proto, aby zabránili ruským jednotkám dobýt Dněpropetrovsk, Nikolajev nebo Charkov.
