Trefa, zásah, potopeno!

Když herec naplno řekne, že nemoc včetně rakoviny není náhoda, jakoby vzal lidem pohodlnou víru. Proto na něho tak všude útočí. Místo toho, aby se zamysleli a jeho slova, která se tak liší od mainstreamu, využili k nahlédnutí do jiné bubliny, jen křičí a brání se. Svou víru brání do roztrhání těla. Z Duška dělají blázna, pomatence, necitlivého člověka a hlupáka. Útočí i na moderátora, který takovým lidem nemá dávat prostor a nemá nikoho znejisťovat v jeho vírách.

Rakovina je především byznys. Armády vědců přijímají obrovské granty a zkoumají nemoc donekonečna a stále nic neví. Bodejť, když se zaměřují jen na symptomy a mechanismus vzniku nemoci pomíjejí. S rakovinou se bojuje tvrdě i za cenu ztrát. Často nemocného dorazí úspěšněji samotná léčba než nenáviděný nádor. Ti, kdo léčbu přežijí jsou často poškozeni a oslabeni a nemoc se jim vrací. Další tvrdou chemickou léčbu už málokdo přežije.

Příklady lidí, kteří jedinou známou a akceptovanou léčbu v podobě chemie a ozařování odmítnou, se nepropagují. Ale existují. Staří lidé mohou bez léčby s rakovinou v klidu dožít a nemusí je trápit náročná léčba. Odmýtizování rakoviny není žádoucí. Lékařský průmysl potřebuje výkony a drahé terapie. Často se do soukolí dostanou i lidé falešně diagnostikovaní a následnou léčbu nemusí přežít.

Rakovina není jen o psychice, je i o toxicitě těla, které je zaplavováno čím dál víc toxickými léky, vakcínami, nekvalitní stravou a všemožným zářením. Ale jsou známé příklady komunit, které díky silné víře dovedou eliminovat i vliv silných jedů. Lidský organismus není nějaký jednoduchý stroj, je to dechberoucí systém interakcí a soužití různých komunit živých organismů, který nelze eliminovat na to, co nám předkládá "bílá" mafie. Člověk nemusí mít strach z rakoviny. Ostatně ne každý ji dostane. Dokonce ani kouření není vstupenkou na onkologické oddělení. Dívejte se na ty, kteří jsou skutečně zdraví, tam je odpověď.

Jaroslav Dušek to ví a jeho znalosti a vědomosti jsou daleko za tím, co jsou schopni pochopit jeho kritikové. Naštěstí si z toho on nic nedělá a je to tak správně. Ráda se nechám jeho úvahami inspirovat a ještě nikdy mě neposlaly do slepé uličky. Naopak, ukazují mi fascinující svět skutečné vědy, která zkoumá člověka a přírodu s pokorou, respektem a bez arogantní nadřazenosti. Víme toho o přírodě a jejím skutečném fungování tak málo...

Jak si může někdo myslet, že když našprtal hory skript, jejichž vydávání kontrolují farmaceutičtí podnikatelé, že ví všechno a jeho bílý plášť ho opravňuje k zásadním soudům? Jsme jen zrnko písku v moři pouště, které nemůže a ani nechce dohlédnout všechny souvislosti a zákonitosti. To ale neznamená, že za obzorem se neděje něco, co vám může změnit život. Ti, kteří pochybují, ptají se a hledají odpovědi, jsou vysmíváni hlupáky a chytří jsou vděční, že takoví lidé existují a rozšiřují nám všem obzory.

Bohužel většina lidí není připravena na to, změnit svůj život a nechce ani poslouchat řeči o tom, že to jde. Smrtelně je to uráží a jsou schopni od neverbálních lynčů klidně přejít k těm lynčům reálným. Vliv na to má i fakt, že moderní výzkumy a přístupy jsou stále na okraji a balancují na tenké hraně, z které mohou kdykoliv spadnout do světa vysmívaných konspirací. Nic naplat, pomoženo bude jen těm, kteří si chtějí pomoct sami!